Článek
Po hlučném masopustním úterý působila středa jako nádech. V chalupách se uklízelo, pralo, ale s pokorou. V některých obcích se dodržoval zvyk mýdlové vody, kdy ženy omývaly muže, aby byli čistí na začátek půstu. Jinde se jen odložila kořalka a začalo se šetřit.
Na stole bývala polévka, brambory, chléb. Žádné maso, žádné sladkosti. Popeleční středa byla dnem, kdy se začalo jíst střídmě. Nejen z víry, ale i z praktických důvodů. Zásoby se tenčily, jaro bylo ještě daleko.
Věřící chodili do kostela, kde se udělovalo znamení popela. Kněz maloval křížek na čelo, se slovy „Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš“. Tento rituál se na Podbrdsku držel často v tichosti, bez okázalosti. Popel byl symbolem pokory, připomínkou pomíjivosti. Popeleční středa tak nebyla jen začátkem půstu, ale i chvílí pro zamyšlení se nad sebou i nad rokem, který začíná, nad tím, co je důležité.
Odpoledne se pracovalo, ale už bez veselí. V některých chalupách začínaly přípravy na jarní setí, jinde se opravovalo nářadí. Děti si hrály tiše, dospělí mluvili méně. Popeleční středa byla dnem, kdy se vesnice ztišila, ale nezastavila.
Večer se nesl v klidu. V některých rodinách se četlo, jinde se jen sedělo u kamen. Basa byla pochovaná, masky uklizené, pečivo snědené. Začínal nový rytmus, pomalejší, střídmější, ale hlubší. Na Podbrdsku se říkalo, že jak začnete půst, tak vás ponese celý rok. A tak se středa držela s úctou. Ne jako zákaz, ale jako příležitost.
Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne.
