Článek
Poslední obchodní dny roku bývají na finančních trzích specifické, ale letošní závěr má potenciál být výjimečně bouřlivý. Investoři vstupují do finální fáze roku ve chvíli, kdy se kumuluje několik faktorů, které mohou výrazně zvýšit volatilitu. Zpožděná makroekonomická data, klíčová čísla z trhu práce, nové informace o inflaci a technické úpravy hlavních akciových indexů vytvářejí prostředí, ve kterém může i relativně malý impuls vyvolat výrazné pohyby cen.
Jedním z hlavních témat týdne je zveřejnění listopadové zprávy z amerického trhu práce. Právě zaměstnanost je v současnosti pro investory i centrální banku důležitějším ukazatelem než samotná inflace. Pokud by míra nezaměstnanosti rostla rychleji a přiblížila se nebo dokonce překročila úroveň 4,5 %, mohlo by to posílit očekávání dalšího uvolňování měnové politiky v roce 2026. To by se následně promítlo do výnosů státních dluhopisů a ocenění akcií, zejména v sektorech citlivých na úrokové sazby.
Fed sice v posledním zasedání snížil sazby již potřetí v řadě, zároveň ale vyslal poměrně opatrný signál směrem k dalším krokům. Projekce centrální banky naznačují spíše pozvolný vývoj, přičemž nezaměstnanost by měla v příštích letech mírně klesat. To znamená, že trhy jsou citlivé na jakékoli překvapení v datech, které by tento scénář narušilo. Investoři proto sledují každé nové číslo s mimořádnou pozorností.
Vedle trhu práce přichází na řadu také listopadová inflace. Očekává se meziroční růst spotřebitelských cen kolem 3,1 %, což samo o sobě nepředstavuje dramatickou změnu. Důležitější je však posun v tom, jakou váhu inflace v rozhodování Fedu aktuálně má. Podle řady portfolio manažerů se pozornost centrální banky přesunula více směrem k vývoji ekonomické aktivity a zaměstnanosti. Krátkodobě tak inflace nemusí být hlavním zdrojem nervozity, pokud zůstane v očekávaném pásmu.
Významným technickým faktorem, který může zesílit pohyby na trhu, je také čtvrtletní rebalancování indexů S&P 500 a Nasdaq-100. Tento proces nutí velké fondy a pasivní investory upravovat své pozice tak, aby odpovídaly novému složení a váhám indexů. V praxi to znamená vysoké objemy obchodů koncentrované do krátkého časového úseku, což může vést k náhlým cenovým výkyvům i u jinak stabilních titulů.
Z investičního hlediska se zároveň rýsuje pokračující rotace kapitálu. Část investorů postupně snižuje expozici vůči vysoce oceněným technologickým a AI titulům a přesouvá prostředky do sektorů, které mohou těžit z ekonomického oživení a případného poklesu sazeb. Jde například o průmysl, finance nebo vybrané spotřebitelské segmenty. Tento proces však není lineární a může být doprovázen zvýšenou volatilitou.
Zkušení stratégové proto varují před impulzivními kroky na poslední chvíli. Likvidita na konci roku tradičně klesá a snaha o tzv. „kosmetické úpravy“ portfolia může vést spíše k chybám než k lepším výsledkům. Smysluplné změny by měly vycházet z fundamentálního pohledu na ekonomiku a ocenění aktiv, nikoli z krátkodobých cenových pohybů.
Pro investory tak závěr roku představuje spíše období zvýšené obezřetnosti než agresivních sázek. Vyváženější alokace mezi růstovými a defenzivnějšími složkami portfolia může být rozumným krokem před vstupem do roku 2026.
