Článek
Tentokrát bylo zaznamenáno zemětřesení o síle 6,3 stupně - o řád nižší než původní ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně a následný otřes o síle 7,5 stupně, který oblast zasáhl před dvěma týdny 6. února. Od úterý bylo při posledním zemětřesení zabito nejméně šest lidí a více než 200 jich bylo zraněno.
Podle geologické služby Spojených států (USGS) je zemětřesení o síle 6,3 stupně stále považováno za silné. Někteří místní obyvatelé se při pondělním následném otřesu nacházeli uvnitř budov a snažili se získat zpět věci, o které přišli při původním zemětřesení.
To nás nutí k zamyšlení: Co jsou to následné otřesy? A jak dlouho budou muset lidé v Turecku a sousedních zemích, jako je Sýrie, snášet následné otřesy, zatímco budou dávat dohromady své životy? Dny? Roky?
Geoložka Wendy Bohonová říká, že aby bylo zemětřesení považováno za následný otřes, musí následovat po „hlavním otřesu“, tedy největším zemětřesení, které se v dané oblasti vyskytlo, a musí k němu dojít předtím, než se v oblasti vrátí obvyklá úroveň seismického pozadí. Poznamenává, že následné otřesy jsou běžné a očekávané a vyskytují se až několik let po zemětřesení. V tomto smyslu „jsou to jediná zemětřesení, která můžeme skutečně tak trochu předvídat,“ říká Bohonová.
Bohužel neexistuje technologie, která by přesně předpověděla, kdy může dojít k dalšímu otřesu.
Zemětřesení zatěžuje již tak problémovou tureckou ekonomiku
Odhaduje se, že zemětřesení způsobila ztráty ve výši 84 miliard dolarů, což odpovídá přibližně 10 % celé turecké ekonomiky v roce 2022.
Pokud se chcete dozvědět více o vlivu zemětřesní na ekonomiku Turecka, klikněte zde.
Zemětřesení, která minulý týden zpustošila Turecko a Sýrii, kladou na tureckou ekonomiku nové nároky a představují výzvu pro prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého letos čekají volby.
Zemětřesení proťala cestu zkázy klíčovou průmyslovou oblastí Turecka v okolí měst Kahramanmaras a Gaziantep, kde se nacházejí továrny vyvážející vše od oblečení západních značek, šperků, hrnců a pánví až po železo. Zničila také část zemědělské infrastruktury země, která produkuje ovoce, zeleninu, obilí a semena. Nyní je region posetý poškozenými a zničenými průmyslovými zařízeními.
Podle zprávy Turecké konfederace podniků a podnikatelů způsobilo zemětřesení ztráty v odhadované výši 84 miliard dolarů, což odpovídá přibližně 10 % celé turecké ekonomiky v roce 2022. Podnikatelské sdružení tuto prognózu vypracovalo na základě škod způsobených zemětřesením v roce 1999, které zničilo část Istanbulu.
Zemětřesení, při nichž v Turecku zahynulo více než 39 600 lidí, vyprázdnila celá města a miliony lidí vyhnala z domovů. Katastrofa prohloubila ekonomické otřesy v zemi, která se již nyní potýká s krizí životních nákladů, což hrozí narušením dvacetileté ekonomické expanze pod vedením Erdogana. Dlouholetý vůdce země pomohl na počátku svého působení pozvednout miliony tureckých občanů do střední třídy.
Turecký stát nyní čelí řadě složitých problémů, včetně zajištění bezpečnosti částí měst, které byly proměněny v trosky, a obnovení dodávek elektřiny, vody a vytápění v rozsáhlých oblastech země. Více než dva miliony lidí přišly při zemětřesení o střechu nad hlavou, což způsobilo, že se část pracovní síly v zemi ocitla v nesnázích.
„Musíme co nejdříve vyřešit problém pracovních míst a přístřeší, abychom o tyto lidi nepřišli. Někteří lidé, kteří odešli, se už nevrátí,“ řekl Mikail Utlu, ředitel společnosti vyrábějící kovové nádobí a šéf Sdružení průmyslníků a obchodníků Kahramanmaraş.
Utlu stál před jednou ze tří továren, které vede v Kahramanmarasu a které vyrábějí hrnce a pánve a další kovové zboží, jež se prodává v Turecku a vyváží do zhruba 50 zemí, včetně Evropy a Blízkého východu. Kovové pánve na vaření byly rozházené po hromadách rozbitého betonu a pokrouceného kovu. Více než 20 jeho zaměstnanců zahynulo. Odhaduje, že jen na jedné provozovně utrpěl škody ve výši 6 milionů dolarů.
Chcete-li se dozvědět jako první o novinkách na trhu, zaregistrujte se k odběru našeho Ranního Burziána zde.
Zaplatit obnovu bude obtížné, protože Turecko se již potýká s měnovou krizí, která smazala více než polovinu hodnoty liry a způsobila rekordní inflaci, která v říjnu dosáhla 85 %. Příliv peněz z Ruska a zemí Perského zálivu, které jsou bohaté na ropu, a pandemický skok v cestovním ruchu zmírnily část propadu tureckých devizových aktiv.
Erdoganova vláda prosazuje neortodoxní strategii snižování úrokových sazeb navzdory vysoké inflaci, což podle ní podpoří růst, zejména vývoz, který těží ze slabší národní měny. Toto snížení úrokových sazeb vyvolalo koncem roku 2021 pád liry.
„Turecko mělo mnoho problémů již před zemětřesením. Slabá lira, ekonomické problémy po pandemii, inflace a populistická vláda jsou nebezpečným spojením. Nyní po zemětřesení bude situace v příštích letech složitá.“ Andrej Krúpa, Burzovní Svět
Vzhledem k tomu, že investoři i obyčejní lidé liru prodávali, turecká centrální banka podle ekonomů loni utratila více než 100 miliard dolarů na podporu měny, což zatížilo zahraniční aktiva země, která jsou podle některých ekonomů již čistě záporná.
Zemětřesení také eskaluje politický tlak, kterému čelí Erdogan, jehož v květnu čeká znovuzvolení. Turecký prezident, který se dostal k moci po zemětřesení v roce 1999, také čelí protestům veřejnosti kvůli počáteční reakci vlády na letošní katastrofu, která byla podle obyvatel pomalá a neorganizovaná.
Erdogan nyní slibuje, že do jednoho roku obnoví bydlení pro všechny, kteří byli zemětřesením vysídleni. Vláda tento týden uvedla, že turecká veřejnost, státní instituce a podniky darovaly 115 miliard tureckých lir, což odpovídá přibližně 6 miliardám dolarů, do fondu určeného pro vládní agenturu pro pomoc při katastrofách a turecký Červený půlměsíc. Z toho 30 miliard lir poskytla turecká centrální banka. Světová banka minulý týden oznámila další pomoc ve výši 1,78 miliardy dolarů.
Ekonomové tvrdí, že zemětřesení dále zatíží turecké finance a donutí vládu nechat liru dále klesat, nebo riskovat krizi platební bilance.
„Předtím do systému pumpovali peníze, aby vyhráli volby. Nyní bude část těchto peněz směřovat na zemětřesení,“ řekl Bilge Yilmaz, profesor na Wharton School Pensylvánské univerzity, který je nyní funkcionářem turecké opoziční strany. „Jejich problém spočívá v tom, že bez zemětřesení se snažili udržet něco, co není udržitelné.“
Někteří turečtí podnikatelé jsou také skeptičtí k vládnímu plánu obnovy země během jednoho roku.
„Kéž by!“ řekl padesátiletý Ismail Dizdek, ředitel malé firmy ve městě Pazarcik nedaleko Kahramanmarasu, která vyrábí kartonové obaly na export. „Nejde jen o jednu provincii. Je to obrovský region a země má jen tolik zdrojů, kolik je potřeba.“
Zemětřesení zasáhlo region země, jehož průmysl je jádrem Erdoganovy ekonomické vize. Oblast kolem Kahramanmarasu, malého města v horách na jihu Turecka, byla průmyslovým centrem, jehož továrny vyráběly vše od konfekce po barvy a barviva a přitahovaly za prací lidi z celého regionu. Nyní je z velké části centra města hromada sutin a velká část průmyslových areálů za městem je v troskách.
Dizdek seděl v provizorním stanu na dvoře před svou továrnou, kde se propadla vnitřní stěna a popraskaly zdi jeho kancelářské budovy. Nebyla tam elektřina a nebylo možné, aby zkontroloval, zda obrovské stroje, které lisovaly papír do lepenky, stále fungují. „Noci jsou tu chladné,“ řekl. „Spím v autě.“
V továrně v Kahramanmarasu, která patří společnosti Mado, národnímu řetězci zmrzlináren s pobočkami po celé zemi a více než dvěma tisíci zaměstnanci ve městě, ležely na podlaze rozbité kusy betonu a ohnuté kovové trubky. Ze zařízení unikal čpavek, který uvolňoval otravný zápach útočící na smysly.
„Všechny naše podniky ve městě se zhroutily. Toto zařízení je nyní nepoužitelné,“ řekl Atilla Kanbur, jeden z majitelů společnosti. „Představte si, že to jsou továrny, které ještě stojí, a jsou tak silně poškozené.“
