Článek
Válka o nadvládu nad satelitním internetem se právě přesunula na paluby dopravních letadel a zdá se, že hegemonie Elona Muska dostala silnou konkurenci. Letecká společnost Delta Air Lines oznámila ambiciózní plán vybavit stovky svých letadel rodícím se satelitním systémem Leo od společnosti Amazon. Tento strategický tah představuje pro Muskovu síť Starlink – která doposud v tomto lukrativním sektoru dominovala – poměrně studenou sprchu a nečekanou komplikaci v jejím tažení za plným ovládnutím komerčního letectví.
Podle oficiálního prohlášení se Delta chystá nainstalovat speciální přijímací antény ze systému Amazon Leo na minimálně 500 svých strojů. Cílem je poskytnout cestujícím spolehlivé satelitní připojení vyznačující se vysokou rychlostí a velmi nízkou latencí, což je u běžného palubního Wi-Fi v dnešní době stále spíše luxusem než standardem. Samotná instalace tohoto moderního vybavení je naplánována na rok 2028, kdy by měla být konstelace satelitů v plné síle připravena k provozu. Zástupci aerolinek navíc poodhalili, že toto nové a zásadní partnerství je přirozeným prohloubením jejich stávajících obchodních vztahů, jelikož Delta již dlouhodobě spoléhá na rozsáhlé cloudové služby Amazon Web Services (AWS). V dnešní době zhruba 70 % všech světových aerolinek nabízí určitou formu palubního připojení, avšak technologie od Amazonu by měla přinést radikální zvýšení přenosových rychlostí oproti současnému stavu. Cestující se tak mohou těšit na plynulé streamování nebo stabilní videohovory vysoko v oblacích.
Generální ředitel Amazonu, Andy Jassy, toto partnerství komentoval velmi pozitivně. Zdůraznil, že lidé mají přirozenou a stále rostoucí touhu zůstat ve spojení, ať už se fyzicky nacházejí kdekoliv na planetě. Podle něj revoluční technologie od Amazonu „výrazně zpříjemní zážitek z letu a zcela změní vnímání toho, co všechno je během dlouhého cestování možné dělat“. Zdá se, že ani finanční trhy nezůstaly vůči tomuto slibnému spojení chladné, protože akcie obou zúčastněných společností – tedy Amazonu (AMZN) i Delty (DAL) – si v úterním ranním obchodování pohotově připsaly růst o téměř 3 %.
Pro technologického giganta Amazon je to navíc letos již druhý obrovský úspěch na poli komerční aviatiky. Delta Air Lines je totiž v těsném závěsu druhou významnou americkou aerolinkou, která se rozhodla vsadit na jejich služby. Předběhla ji pouze JetBlue Airways, jež plánuje ostré spuštění internetu od Amazonu už v průběhu příštího roku. Obě tyto dominantní letecké společnosti tak do budoucna silně věří, že síť Leo se dokáže v následujících letech naplno rozvinout a stane se zcela rovnocenným soupeřem jak tradičním poskytovatelům připojení, tak i dravému Starlinku. Na druhé straně barikády však stojí více než 30 dalších významných dopravců, včetně gigantů jako United Airlines a Southwest Airlines. Ti již stihli podepsat lukrativní smlouvy se SpaceX a její dceřinou divizí Starlink, která své inovativní vesmírné služby na trhu agresivně nabízí již od roku 2020. Starlink má v současnosti na nízké oběžné dráze Země neuvěřitelných více než 10 000 funkčních satelitů a odhaduje se, že jen v uplynulém roce dokázal z tohoto byznysu vygenerovat hrubé tržby v astronomické výši 10,6 miliardy dolarů.
Oproti tomuto neotřesitelnému číslu se může zdát, že je Amazon zatím jen chudým příbuzným. Do dnešního dne se mu totiž podařilo vynést na oběžnou dráhu pouhých 214 družic. Společnost sice od svého velkolepého ohlášení programu v roce 2019 investovala do projektu Leo masivních více než 10 miliard dolarů, ale reálné výsledky se dostavují jen velmi pomalu. Zatím má sice zasmluvněny desítky budoucích komerčních dohod, avšak první neveřejné testování sítě nabídla pouze hrstce vybraných firemních klientů teprve na podzim loňského roku, přičemž plošné komerční uvedení si prozatím naplánovala na letošek. Navzdory tomuto obrovskému náskoku konkurence vyjádřil generální ředitel společnosti Delta, Ed Bastian, v rozhovoru pro americký Wall Street Journal silné a neochvějné přesvědčení, že systém od Amazonu bude v cílové rovince pro cestující minimálně stejně spolehlivý, nebo dokonce ještě výkonnější a komfortnější než aktuální standardy Muskovy dravé společnosti.
Aby ovšem mohl Amazon těmto vysokým očekáváním dostát, čeká ho na oběžné dráze spousta tvrdé práce. Vedení firmy sebevědomě hlásí, že má již nyní v hangárech připraveny stovky dalších zbrusu nových družic a jen pro letošní rok si předsevzalo uskutečnit celkem 11 samostatných vesmírných misí. Během každého takového startu bude vyneseno do vesmíru několik desítek nových přístrojů, které by měly síť Leo významně zahustit a zrychlit. Dva takové starty jsou naplánovány doslova na nadcházející týdny. O jeden z letů se má postarat evropská společnost Arianespace, zatímco druhý měla původně provést skupina United Launch Alliance (ULA) – což je ostře sledovaný společný podnik těžkých vah Boeingu a Lockheed Martinu. Mise ULA měla vynést na nízkou orbitu hned 29 satelitů během uplynulého víkendu, ale bohužel musela být kvůli vysoce nepříznivým povětrnostním podmínkám zrušena, přičemž žádný nový oficiální termín prozatím oznámen nebyl.
A přesně zde narážíme na asi ten vůbec nejpalčivější problém Amazonu – absolutně nestíhá svůj vlastní harmonogram plnit tak rychle, jak regulační úřady požadují. Společnost se tak dokonce musela snížit k tomu, aby americké úřady veřejně požádala o udělení výjimky z klíčového termínu (deadline do 30. července tohoto roku), nebo alternativně alespoň o shovívavé prodloužení lhůty o další dva roky, aby mohla oficiálně vypustit nutnou polovinu ze své celkově plánované konstelace čítající přesně 3 232 satelitů. Samotný Amazon totiž ve své oficiální žádosti přiznal, že do původně stanoveného data stihne do provozu uvést maximálně 700 kusů. I přesto ale společnost letos v únoru získala další důležité povolení od regulátorů, tentokrát k hromadnému vypuštění astronomických 4 500 satelitů, z nichž by chtěla sestavit systém zcela nové generace a masivní polární konstelaci pro dosažení absolutně dokonalého globálního pokrytí. Regulátor byl ale tentokrát přísný a stanovil jasnou podmínku – všechny tyto zmíněné přístroje musí na nízké oběžné dráze bezchybně a prokazatelně fungovat nejpozději do 10. února roku 2035.
