Přehled událostí, které se staly v roce 2022

Rok 2022 skončil na nepříliš příznivé notě, protože se nepodařilo uskutečnit očekávanou Santa rally. Obavy z recese v novém roce doléhají na růstové akcie a přispívají k pochmurné náladě.

Leden: Zatímco rok 2021 byl poznamenán obdobím klidu po výkyvech pandemie, letošní rok začal novým záchvěvem volatility na trhu. Index S&P 500 zaznamenal nejhorší měsíc od začátku pandemie v roce 2020. Index Dow ztratil za měsíc 3,2 % poté, co se v prvním lednovém týdnu dotkl rekordního maxima. Hlavní tíhu poklesu odnesly technologické akcie.

V polovině měsíce společnost Microsoft (NASDAQ:MSFT) překvapila trh oznámením transakce v hodnotě 68,7 miliardy dolarů za herního vývojáře Activision Blizzard (NASDAQ:ATVI), která by rozšířila jeho herní knihovnu. Tento krok vyvolal vlny, protože společnost Berkshire Hathaway (NYSE:BRKa) Warrena Buffetta se v průběhu čtvrtletí projevila jako kupec akcií Activision Blizzard, a to v rámci arbitráže při fúzi. Nakonec zasáhla Federální obchodní komise, která transakci zablokovala z důvodu hospodářské soutěže.

V průběhu měsíce se začalo zvyšovat očekávání, že Federální rezervní systém zrychlí svou letošní cestu zpřísňování poté, co prognostici původně odhadovali tři zvýšení sazeb a poté svou předpověď zvýšili na pět. Dokonce i Fed směřoval do roku 2022 s předpovědí tří zvýšení sazeb.

Koncem měsíce Fed signalizoval, že na březnovém zasedání začne zvyšovat sazby.

Únor: Akcie byly nadále pod tlakem očekávání zvýšení sazeb Fedu a obav z inflace. Index S&P za únor klesl o 3 %, čímž rozšířil své dosavadní ztráty za celý rok na 8 % a poprvé od začátku pandemie vstoupil do korekčního teritoria. Současně Dow za měsíc ztratil 3,3 % a Nasdaq klesl přibližně stejně. Na konci měsíce se technologický Nasdaq v tomto roce propadl o 12 %.

Prvním viníkem byla inflace. Celková inflace byla v lednu nejvyšší od poloviny roku 1982 na anualizovaném základě.

První dva měsíce roku 2022 byl nejsilnějším akciovým sektorem energetický sektor a pak Rusko koncem února zahájilo válku na sousední Ukrajině, což nakonec poslalo ceny ropy a benzinu na mnohaletá maxima spolu s potravinářskými komoditami, jako je obilí. Válka prohloubila obavy z inflace a vystřelila na akciové trhy další náraz volatility, přičemž takzvaný „index strachu“ Wall Street, index volatility CBOE VIX, vzrostl o dalších 21 % poté, co v lednu vzrostl o 44 %.

Navzdory tomu, že Bílý dům zavádí vakcíny, léčebné přípravky a testovací soupravy, překonaly Spojené státy v únoru chmurný milník v pandemii COVID-19 a překročily hranici 900 000 kumulativních úmrtí na tuto nemoc.

Březen: Akcie v březnu obrátily směr a index S&P se odrazil o 3,7 %, zatímco Dow vzrostl o 2,5 % a Nasdaq o 3,5 %. Přesto byly škody za toto čtvrtletí napáchány, neboť skončilo poklesem indexů S&P a Dow o více než 4 % a Nasdaq o 9 %, což znamenalo nejslabší čtvrtletí od prvního čtvrtletí roku 2020.

Vzhledem k pokračující ruské válce na Ukrajině a obavám z inflace, které tlačí na Bidenovu administrativu, Bílý dům oznámil plán uvolnit ze strategických ropných rezerv jeden milion barelů ropy denně po dobu následujících šesti měsíců, což je největší takové uvolnění v historii USA. Cílem bylo zmírnit tlak na zásoby ropy a v konečném důsledku snížit ceny benzinu u pump, které však budou do léta nadále růst. Bílý dům rovněž oznámil zákaz dovozu ruské ropy a zkapalněného zemního plynu.

V tomto měsíci a čtvrtletí také Fed poprvé po více než třech letech zvýšil úrokové sazby a zahájil tak svůj boj proti rostoucí inflaci. Poté, co referenční sazba zůstala během velkých vládních stimulů během pandemie blízko nuly, Fed splnil svůj slib a zvýšil sazby o čtvrt procentního bodu. Bylo by to první z několika zvýšení sazeb v tomto roce.

Duben: Investoři se zaměřili na inflaci a politickou reakci Fedu.

Meziroční inflace dosáhla 8,5 %, což je nejvyšší hodnota od prosince 1981, a to v důsledku vyšších cen pohonných hmot. To přimělo Fed k tomu, aby signalizoval, že v květnu dojde ke zvýšení inflace o 50 bazických bodů.

Slabost byla všeobecná, ale nejvíce byl zasažen růstový Nasdaq. Hlavním tahounem byla společnost Netflix (NASDAQ:NFLX), která prudce klesla poté, co v prvních třech měsících roku vykázala čistý úbytek předplatitelů, což byl první čtvrtletní pokles uživatelů od roku 2007.

Miliardář Elon Musk se dohodl na koupi giganta v oblasti sociálních médií Twitter za 44 miliard USD, ačkoli než bude transakce dokončena, budou trvat měsíce právních tahanic.

Výnosy amerických státních dluhopisů vzrostly, protože trhy očekávaly výrazné zvýšení úrokových sazeb, přičemž dvacetiletá sazba poprvé od března 2019 překročila 3 %, zatímco údaje ukázaly, že americká ekonomika v prvním čtvrtletí poprvé od druhého čtvrtletí roku 2020 poklesla.

Ceny ropy se dostaly pod hranici 100 dolarů za barel poté, co se členské země Mezinárodní energetické agentury (IEA) dohodly na využití svých nouzových rezerv, zatímco ceny plynu prudce vzrostly poté, co ruský energetický gigant Gazprom (MCX:GAZP) zastavil dodávky do Polska a Bulharska, což EU označila za „vydírání“.

Ze zpráv byl Emmanuel Macron znovu zvolen francouzským prezidentem, počet potvrzených případů COVID-19 překročil celosvětově 500 milionů, zatímco válka na Ukrajině se soustředila kolem oblasti Donbasu poté, co se ruská vojska stáhla z ukrajinského hlavního města Kyjeva.

Květen: Výprodej akcií pokračoval i v prvních třech týdnech měsíce, kdy se index S&P 500 propadl do teritoria medvědího trhu, než se opět zvedl a měsíc zakončil v podstatě beze změny. Rizikový narativ zůstal stejný, obavy se soustředily na inflaci, zpřísňování měnové politiky, COVID a také na pokračující válku na Ukrajině.

Fed dodržel svůj slib a zvýšil úrokové sazby o 50 bazických bodů, což bylo největší zvýšení od roku 2000, a naznačil, že další budou následovat.

Americké trhy s pevným výnosem našly podporu po nedávném prudkém růstu výnosů v posledních měsících, ale výnosy v Evropě vzrostly poté, co inflace v eurozóně dosáhla rekordních 8,1 %.

Ceny ropy vzrostly, přičemž cena WTI překročila 115 USD za barel poté, co EU navrhla zákaz veškerého dovozu ropy z Ruska do konce roku jako trest za agresi Moskvy na Ukrajině.

V důsledku toho se galon běžného benzinu v USA vyšplhal na historicky nejvyšší zaznamenanou průměrnou cenu.

Ze zpráv: potvrzená úmrtí v důsledku COVID-19 překročila v USA hranici jednoho milionu, Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO a Rusko po období prudkých bojů dobylo ukrajinské město Mariupol.

Červen: Dominantním tématem měsíce bylo zpřísňování měnové politiky, neboť centrální banky po celém světě podnikaly kroky v boji proti rozbujelé inflaci.

Fed zvýšil sazby o 75 bazických bodů, což je největší zvýšení za posledních 28 let, poté, co inflace vzrostla na 40leté maximum, a naznačil, že další zvýšení ještě přijde, zatímco sazby zvýšily také centrální banky v Kanadě, Austrálii, Norsku a Švédsku. Švýcarská národní banka zvýšila sazby poprvé po 15 letech, Bank of England je zvýšila o 25 bazických bodů, zatímco ECB ukončila svůj program kvantitativního uvolňování a naznačila, že v červenci úrokové sazby zvýší.

Významnou výjimkou byla Bank of Japan, která se rozhodla zachovat svou velmi uvolněnou měnovou politiku, což vedlo k poklesu jenu na nejslabší úroveň od roku 1998.

Výnosy většiny světových státních dluhopisů vzrostly, protože bylo zřejmé, že vzhledem k hrozbě inflace bude nutné agresivní tempo zvyšování sazeb, zatímco akcie se propadly a index S&P 500 se dostal dále do teritoria medvědího trhu.

Na komoditních trzích vzrostly ceny plynu v Evropě poté, co ruský Gazprom omezil dodávky plynu z plynovodu Nord Stream 1 do Německa, čímž v regionu hrozil nedostatek energie a možné výpadky proudu.

Ze zpráv bylo obviněno pět členů krajně pravicové skupiny Proud Boys kvůli jejich účasti na loňském útoku na Kapitol, britský premiér Boris Johnson přežil stranické hlasování o důvěře v důsledku skandálu „Partygate“ a EU formálně udělila Ukrajině oficiální status kandidátské země.

Červenec: HDP USA se ve druhém čtvrtletí snížil o 0,9 %, čímž se světová ekonomika číslo jedna dostala do takzvané „technické recese“. Národní úřad pro ekonomický výzkum (National Bureau of Economic Research) – orgán pověřený oficiálním oznámením recese – se však tomuto výrazu vyhnul.

Celosvětová inflace nadále sílila, což podněcovalo snahy centrálních bank o potlačení růstu cen. Rozpoutala se však debata o tom, jak velký vliv mohou tito politici nakonec mít vzhledem k některým klíčovým faktorům nedávného skokového růstu inflace: konkrétně k omezením v dodavatelském řetězci a rostoucím cenám energií.

Fed druhý měsíc po sobě zvýšil úrokové sazby o bezprecedentních 75 bazických bodů, ale jeho předseda Jerome Powell naznačil, že do budoucna může být nutné zpomalit tempo zvyšování. K tomuto (částečnému) uvolnění však došlo až v prosinci.

Na druhé straně Atlantiku se ECB potýkala s podobnými problémy, zejména s dopadem hrozící energetické krize na německou ekonomiku, která je největší v eurozóně. Reakcí ECB bylo zvýšení výpůjčních nákladů a ukončení devítiletého experimentu se zápornými oficiálními úrokovými sazbami.

Jinde na měnových trzích obavy, že Evropa směřuje k hluboké recesi, stáhly euro poprvé za téměř dvě desetiletí pod paritu s rychle posilujícím americkým dolarem.

Aby se situace pro ECB ještě více zkomplikovala, Mario Draghi odstoupil z funkce italského premiéra po bezvýsledném pokusu o záchranu široké koalice. Toto rozhodnutí fakticky narušilo období relativního klidu ve třetí největší evropské ekonomice a připravilo půdu pro zářijové parlamentní volby. Italské dluhopisy a akciové trhy se propadly.

Ve Velké Británii to byl pro Borise Johnsona, který odstoupil z funkce premiéra kvůli kontroverzi týkající se jmenování politika obviněného ze sexuálního zneužití, jeden etický skandál navíc.

Společnosti začaly vykazovat výsledky za druhé čtvrtletí, přičemž mnoho firem se snažilo vyrovnat neobvykle vysokému růstu zisků, který zaznamenaly v létě 2021.

Zpřísnění podmínek měnové politiky vyvolalo další tlak na obvykle volatilní trh s kryptoměnami, na němž několik hráčů v odvětví vyřadili zoufalí investoři, kteří chtěli provést výběry. Bitcoinu se však přesto podařilo vystoupat zpět nad 22 000 dolarů díky naději, že Fed ustoupí od agresivního zvyšování sazeb.

Americké akcie uzavřely měsíc růstem, stejně jako akcie v Evropě a Japonsku. Zaostávala Čína, která se nadále držela přísných omezení COVID-19, a to i přes jejich potenciální dopad na širší ekonomiku.

Srpen: Investoři vstupovali do srpna s nadějí, že Fed zpomalí tempo zvyšování sazeb. V první polovině měsíce hlavní indexy rostly z velké části díky tomuto sentimentu.

V průběhu měsíce však vzrostly obavy z pokračujících výluk COVID-19 v Číně a jejich následných dopadů na globální dodavatelské řetězce, jakož i ze snížení prognóz zisků.

Powell pak v klíčovém projevu v Jackson Hole naznačil, že politika zůstane „nějakou dobu“ přísná a nevyhnutelně povede k „určité bolesti“ pro domácnosti a podniky.

Akcie, které již v polovině měsíce sklouzly z vrcholu, klesly, přičemž akcie v USA a eurozóně v srpnu klesly. Obzvláště silně byly zasaženy technologické firmy – velcí příjemci v éře téměř nulových výpůjčních nákladů. Velcí hráči jako Tesla (NASDAQ:TSLA), Microsoft, Amazon (NASDAQ:AMZN) a mateřská společnost Googlu Alphabet (NASDAQ:GOOGL) klesly o více než 6 %.

Technologické skupiny v Číně však koncem srpna podpořila dohoda mezi Washingtonem a Pekingem, která americkým regulačním orgánům umožnila přístup k auditům čínských společností kótovaných na amerických burzách.

Jinde se ceny plynu v Evropě kvůli válce na Ukrajině vyšplhaly na historické maximum, protože se zvýšily obavy z klesajících ruských dodávek. Ceny energií v regionu později s blížícím se koncem měsíce ustoupily v reakci na zprávy, že se EU chystá představit mimořádná opatření, jejichž cílem je oddělit náklady na elektřinu a plyn.

Důsledky hrozící energetické krize však byly jasné: inflace v eurozóně vyskočila na nový rekord 9,1 %.

Tvůrci politiky v ECB zopakovali Powellův projev v Jackson Hole a naznačili, že k potlačení inflace bude v září zapotřebí výraznějšího zvýšení úrokových sazeb, i když to povede k širšímu hospodářskému oslabení.

Září: Wall Street zažila nejhorší měsíc od počátku pandemie, protože rostoucí inflace podnítila předpovědi o bezprecedentním zvýšení úrokových sazeb centrálními bankami po celém světě.

Fed na třetím zasedání v řadě zvýšil výpůjční náklady o 75 bazických bodů a naznačil, že úrokové sazby zůstanou vyšší po delší dobu. Powell uvedl, že stále není jasné, zda toto zvýšení sazeb povede k recesi, nebo „pokud ano, jak výrazná tato recese bude“.

ECB rovněž přinesla zvýšení sazeb o 75 bazických bodů, čímž se její základní depozitní sazba dostala na nejvyšší úroveň od roku 2011. Prezidentka Christine Lagardeová upozornila, že několik dalších zvýšení ještě přijde.

Inflace v eurozóně zůstává nadále tvrdošíjně vysoká a v září se dotkla nového rekordu 10 %. Stalo se tak navzdory tomu, že vlády v Evropě vynaložily stovky miliard eur ve snaze ochránit spotřebitele a podniky před prudkým nárůstem cen energií, které během měsíce vyskočily.

Skupina sedmi zemí G7 se dohodla, že od začátku prosince zavede cenový strop na ruskou ropu. Úředníci uvedli, že doufají v omezení klíčového zdroje ruských příjmů, které by Moskva mohla využít k financování války.

Výnosy dluhopisů, poháněné zvýšenou inflací, dosáhly maximálních hodnot, které nebyly zaznamenány již deset let. Desetiletý americký dluhopis vzrostl na necelá 4 % poté, co měsíc začínal na 3,1 %, zatímco německý desetiletý dluhopis – klíčový benchmark pro evropský dluh – poprvé od roku 2012 překročil 3,1 %.

K chmurnému obrázku fixního výnosu v Evropě přispěly parlamentní volby v Itálii, kde si pravicový blok vedený Giorgiem Melonim zajistil v parlamentních volbách v zemi většinu. Meloniová během kampaně naznačila, že se bude držet hospodářské politiky, kterou požaduje EU, aby uvolnila desítky miliard eur postpandemické pomoci nezbytné k obnově národního hospodářství. Italské akcie BTP po výsledku klesly, zatímco akcie v zemi posílily.

Mimo eurozónu byla Liz Trussová jmenována novou britskou premiérkou poté, co zvítězila v soutěži o vedení Konzervativní strany.

Její působení se téměř okamžitě utápělo v kontroverzích. Představení takzvaného „minirozpočtu“ její vlády, který zahrnoval balíček energetických dotací a nepokrytých daňových škrtů, způsobilo propad britských státních dluhopisů a propad kurzu britské libry na nejnižší úroveň vůči americkému dolaru od roku 1985. Bank of England byla nucena o několik dní později zasáhnout, aby tento dramatický pokles nepoškodil hluboce exponované penzijní fondy a neovlivnil širší finanční systém země.

Bouřlivý začátek Trussové krátkého působení v Downing Street se také shodoval s další krušnou epizodou britských dějin: úmrtím dlouholeté panovnice královny Alžběty II.

Říjen: Ve čtvrtém čtvrtletí se akcie zotavily a index Dow zaznamenal největší měsíční zisk od roku 1976.

Uniknout ze spárů medvědích sázek nebylo jednoduché. Ale bojovat s Fedem, respektive vyzvat Fed k blafování ohledně jeho jestřábího plánu, se zdálo být dobrým začátkem. Sázkám proti Fedu poněkud pomohlo několik členů Fedu, kteří se vyjádřili k riziku přílišného utažení.

S tím, jak narativ o pauze či obratu Fedu posiloval, výnosy státních dluhopisů klesaly. Akcie našly svou oporu. A medvědi byli brzy na koni.

Stále tu však byla výsledková sezóna za třetí čtvrtletí, se kterou se museli vypořádat. Panovaly obavy, že se na výsledcích amerických podniků projeví tlak na marže způsobený prudce rostoucí inflací, silnějším dolarem a zvyšováním úrokových sazeb. A to se také stalo.

Ve velkém technologickém sektoru byl tento tlak ještě výraznější. Většina akcií FANG předložila čtvrtletní zprávy, které zaostaly za odhady Wall Street. Společnost Apple (NASDAQ:AAPL) se však stala zachráncem a předložila skvělou čtvrtletní zprávu, která obnovila náladu investorů v oblasti velkých technologií.

Listopad: V listopadu si akcie na vlně býčího října nadále získávaly přízeň investorů a poprvé od roku 2021 zaznamenaly měsíční zisky za sebou.

Měsíc však měl těžký začátek. Poté, co Fed přinesl další skokové zvýšení sazeb o 0,75 %, Powell zhatil očekávání investorů ohledně pauzy Fedu a varoval, že je příliš brzy na to, aby centrální banka uvažovala o pozastavení.

Na přemýšlení o jestřábím sdělení Powella nebylo mnoho času, protože na obzoru byly americké volby v polovině volebního období. Předpovědi o „velké červené vlně“ politické dominance republikánů se nenaplnily. Republikáni nakonec získali menší než očekávanou většinu ve Sněmovně reprezentantů, zatímco demokraté si udrželi kontrolu nad Senátem. Pro Wall Street byla politická patová situace výhrou.

S poklesem politických obav se také snížila inflace, což podpořilo důvěru, že cenové tlaky dosáhly svého vrcholu. Rostlo přesvědčení, že obrat Fedu je nyní blíže než kdy jindy, a výnosy státních dluhopisů, které se nacházely ve volném pádu, dosáhly vrcholu.

Poslední listopadový den přednesl Powell projev, který nastartoval očekávání pomalejšího tempa zvyšování sazeb, ale zároveň varoval, že práce na snižování inflace ještě zdaleka neskončila.

Trhy však nebyly ochotny Powellovu režimu vyšších a dlouhodobějších sazeb uvěřit. Investoři se raději soustředili na očekávání budoucích menších zvýšení a začali zapékat sázky na snížení sazeb ve druhé polovině roku 2023. To se ukázalo jako úrodné prostředí pro rozkvět rizikových aktiv včetně akcií.

Příběh kryptoměn byl však zcela odlišný. Vypukla panika. FTX, jedna z největších kryptoburz, čelila otázkám ohledně solventnosti. Generální ředitel FTX Sam Bankman- Fried, v kryptosvětě známý jako SBF, se snažil uživatele uklidnit.

Konkurenční krypto burza Binance se s odpověďmi nezdržovala a rychle oznámila, že se zbaví svých podílů na nativním tokenu FTX FTT. Prodejní tlak na FTT zesílil, protože klienti se zoufale snažili vybrat prostředky z platformy.

FTX se snažila najít nouzové financování, aby zalepila díru ve výši 8 miliard dolarů, ale nakonec se jí to nepodařilo, což donutilo kdysi ceněnou krypto burzu v hodnotě 32 miliard dolarů vyhlásit bankrot. Jak následovalo vyšetřování dramatického kolapsu FTX, zjištění otřásla náladou na kryptoburze.

Prosinec: V posledním měsíci roku se do centra pozornosti dostala ekonomika, neboť zpráva o zaměstnanosti, která se červeně rozzářila, poukázala na základní sílu ekonomiky. Přesto bylo nyní obtížné ignorovat poplašné zvony, které nadále zvonily na trhu dluhopisů.

Výnosová křivka 2-10 Treasury zaznamenala největší inverzi za zhruba čtyři desetiletí, což signalizovalo rostoucí obavy z možné recese.

Investoři věřili, že Fed, který čelí rostoucí hrozbě recese právě v době, kdy další důkazy ukazují na zmírňující se inflaci, potvrdí očekávání trhu, že sazby dosáhnou svého vrcholu spíše dříve než později, přičemž jejich snížení bude následovat v příštím roce.

Fed na tato očekávání udeřil kladivem a předpověděl, že sazby nakonec dosáhnou svého vrcholu na vyšší než očekávané úrovni 5,1 %, když provedl své poslední letošní zvýšení sazeb.

Powell zopakoval, že prioritou zůstává boj s inflací a režim vyšších a dlouhodobějších sazeb je novým normálem.

V následujících dnech se riziková aktiva ocitla v nemilosti, protože výnosy státních dluhopisů znovu získaly půdu pod nohama.

S koncem roku 2022 se zdá, že investoři jsou stále připraveni burcovat proti Fedu a drží se naděje, že americká centrální banka mrkne, až tvrdé přistání zaklepe na dveře.