Článek
Dvě největší jihoamerické ekonomiky zvažují možnosti koordinace svých měn již několik desetiletí, často jako protiváhu vlivu dolaru v regionu. Přetrvávající makroekonomická nerovnováha obou zemí spolu s opakovanými politickými překážkami, které této myšlence brání, však vedly jen k malému praktickému pokroku.
V předvečer pondělního setkání v Buenos Aires napsali brazilský Luiz Inacio Lula da Silva a argentinský Alberto Fernandez společný článek do argentinských novin Perfil, v němž poznamenali, že sdílení jejich měn by mohlo pomoci posílit regionální obchod.
„Máme v úmyslu překonat překážky naší výměny, zjednodušit a modernizovat pravidla a podpořit používání místních měn. Rozhodli jsme se také pokročit v diskusi o společné jihoamerické měně, kterou by bylo možné používat pro finanční a obchodní transakce, čímž by se snížily provozní náklady a naše vnější zranitelnost,“ uvádí se v prohlášení.
Inflace a výdaje
Nejnovější návrh přichází v době, kdy Argentina bojuje s nejvyšší inflací za více než tři desetiletí a kdy mnoho rozvíjejících se trhů hledá alternativy k silnému americkému dolaru. Brazilská ekonomika by měla v letošním roce vykázat slabý růst, zatímco nová Lulova vláda plánuje výrazně zvýšit veřejné výdaje, aby splnila své předvolební sliby.
Deník Financial Times v neděli informoval, že obě země tento týden oznámí společné přípravné práce na nové měně, která by nakonec zahrnovala nejen dvě největší země regionu, ale přizvala by i další země. Podle deníku by tak vznikl „největší měnový blok na světě“ po euru.
Hospodářský blok zastupující latinskoamerické země by mohl tvořit 5 % světového HDP, odhaduje Financial Times.
Plán, který se bude projednávat tento týden na summitu v Buenos Aires, se zaměří na to, jak by nová měna, kterou Brazílie navrhuje nazvat „sur“, mohla podpořit regionální obchod a snížit závislost na americkém dolaru, uvedla agentura Reuters.
Deník Financial Times citoval argentinského ministra financí Sergia Massu, který uvedl, že prvotní rozhodnutí bude spočívat ve „studiu parametrů potřebných pro společnou měnu“, které podle něj sahají od „fiskálních otázek až po velikost ekonomiky a roli centrálních bank“. Massa uvedl, že bude rovněž zavedena řada mechanismů obchodní integrace.
Ačkoli se jedná o důležité oznámení, Massa novinám řekl, že jde o „první krok“ na dlouhé cestě, kterou musí region urazit. I když se zpočátku hovoří o společné měně mezi Brazílií a Argentinou, pozvánka k přistoupení k bloku je otevřena celé Latinské Americe a předpokládá se, že tato iniciativa potrvá několik let.
Politický analytik a novinář Gustavo Segré uvedl pro argentinskou rozhlasovou stanici CNN, že návrh představuje řadu ekonomických problémů.
„Společná měna je složitý projekt. Ekonomické ukazatele jedné a druhé země spolu nijak nesouvisí. Je to, jako byste jeli v autě rychlostí 100 km/h a v jiném 10 km/h,“ řekl analytik a zdůraznil: „Je to velmi obtížné.“
Podle Segrého by myšlenka společné měny „mohla být možná, jakmile se argentinské ekonomické ukazatele trochu přiblíží brazilským“.
„Je možné postupovat po etapách, z nichž první by bylo posílení systému místních měn,“ vysvětlil Segré a dodal, že „v krátké době to nebude zcela jisté“.
Společná měna, nevyřešený návrh
Myšlenka společné měny pro Jižní Ameriku není nová. Tento návrh se opakoval již několikrát, aniž by se cokoli vyřešilo nebo posunulo nad rámec politických jednání.
Jednou z těchto příležitostí byl návrh, který zazněl za pravicových vlád Jaira Bolsonara a Mauricia Macriho v červnu 2019, kdy zdroje ze tří argentinských ministerstev potvrdily CNN, že na ministerské úrovni probíhala jednání mezi oběma vládami o společné měně, která by se nazývala peso real.
Současný brazilský ministr hospodářství Fernando Haddad mezitím loni v novinách Folha de Sao Paulo zveřejnil článek, pod nímž je podepsán i Gabriel Galipolo, a v němž navrhl „integrační projekt, který posílí Jižní Ameriku“.
„Měnu by vydávala Jihoamerická centrální banka, přičemž počáteční kapitalizaci by provedly členské země v poměru odpovídajícím podílu jednotlivých zemí na regionálním obchodu,“ napsali Haddad a Galipolo.
„Kapitalizace by byla provedena z mezinárodních rezerv jednotlivých zemí a/nebo z poplatku z mimoregionálního vývozu každé země. Nová měna by se mohla používat pro obchodní i finanční toky mezi zeměmi v regionu.“
Podle tohoto návrhu by každá členská země bloku obdržela počáteční dotaci SUR, mohla by tuto měnu přijmout na domácím trhu a finanční práva a mezinárodní rezervy „by rovněž poskytly protihodnotu za rovnocennou emisi SUR“, uvádí se v článku listu Folha.
Gaucho
V roce 1987 představitelé obou zemí oznámili vytvoření společné zúčtovací jednotky zvané gaucho, která bude sloužit k měření obchodu mezi zeměmi. Tato myšlenka nevyšla uprostřed neshod a kvůli vysoké volatilitě, která země ovlivňovala.
S podobnými problémy se potýkají i nyní. Argentina má roční inflaci téměř 100 % a koncem tohoto roku ji čekají prezidentské volby, zatímco v Brazílii je to 5,8 %. Významnou překážkou je také rychlé znehodnocování pesa vůči realu a autonomie brazilské centrální banky, která by se mohla proti iniciativě postavit.
V celosvětovém měřítku země hledají způsoby, jak obejít používání amerického dolaru, a snaží se prodávat větší část svého dluhu v místních měnách. Rusko přijalo zahraniční platby v rublech po sankcích v důsledku invaze na Ukrajinu a země v Asii se snaží více používat čínský jüan. Indie a Spojené arabské emiráty se snaží rozšířit obchod s neropnými produkty v rupiích.
Hospodářství Argentiny a Brazílie
Argentina a Brazílie jsou jihoamerické země s velkou ekonomikou. Argentinská ekonomika je tradičně založena na zemědělství, zejména na produkci hovězího masa a obilí, a na zpracovatelském průmyslu. V posledních letech se země potýká s vysokou inflací a velkým fiskálním deficitem.
Brazílie má rozmanitou ekonomiku, která zahrnuje zemědělství, těžební průmysl, zpracovatelský průmysl a služby. Země je také významným vývozcem ropy a dalších přírodních zdrojů. V posledních letech Brazílie zaznamenala hospodářský růst, ale země se také potýká s vysokou mírou nerovnosti a chudoby.
Obě země byly v minulosti postiženy hospodářskými krizemi a snažily se udržet stabilitu svých měn a finančních systémů. Navzdory těmto problémům mají Argentina i Brazílie velké a rostoucí spotřebitelské trhy, což z nich činí atraktivní destinace pro zahraniční investice.
