Článek
Geopolitické konflikty mají na akciové trhy často okamžitý dopad. Investoři v takových chvílích rychle přesouvají kapitál do bezpečnějších aktiv, likvidita na trzích klesá a volatilita prudce roste. Přesto existuje skupina společností, jejichž akcie mají tendenci se v podobných situacích chovat stabilněji než zbytek trhu.
Analýza vývoje během několika nedávných geopolitických otřesů ukazuje, že některé firmy dokázaly investorům přinést pozitivní výnos i v době, kdy většina trhu čelila silnému tlaku. Výzkum vychází ze srovnání výkonu akcií během tří významných událostí posledních let: prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, bombardování Íránu v roce 2025 a současného konfliktu spojeného s napětím mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.
Klíčovým faktorem je v těchto situacích likvidita trhu. Ta určuje, jak snadno mohou investoři nakupovat nebo prodávat akcie bez výrazného pohybu ceny. Když se trh dostane pod tlak, likvidita často vysychá a obchodování se stává složitějším. Market makeři v takových chvílích rozšiřují rozdíly mezi nákupními a prodejními cenami, což zvyšuje náklady na obchodování.
Akcie, které jsou méně citlivé na změny likvidity, mají tendenci si v krizových obdobích vést lépe. Na tento jev upozornili již před více než dvěma desetiletími ekonomové Robert Stambaugh z Pensylvánské univerzity a Lubos Pastor z Chicagské univerzity. Jejich výzkum ukázal, že akcie s nízkou citlivostí na likviditu mají velkou šanci zachovat si tuto vlastnost i v dalších krizích.
To znamená, že společnosti, které dokázaly odolat panice investorů v minulosti, mohou být relativně stabilní také při budoucích geopolitických otřesech. Právě proto se analytici často dívají na historické chování akcií během podobných situací.
Mezi společnosti, které v průměru dokázaly během zmíněných krizí růst, patří například maloobchodní řetězec Kroger. Jeho akcie v průměru posílily o téměř 17 %, což z něj činí jeden z nejvýraznějších příkladů stabilní defenzivní společnosti. Podobně si vedl i maloobchodní gigant Target, jehož akcie během těchto období v průměru rostly o více než 6 %.
Stabilitu v krizích často vykazují také firmy spojené s obranným průmyslem. Typickým příkladem je společnost Lockheed Martin, která patří mezi největší výrobce vojenské techniky na světě. Její akcie během geopolitických otřesů v průměru rostly téměř o 6 %.
Do seznamu patří také společnosti z oblasti kapitálových trhů a potravinářského průmyslu. Firma FactSet Research Systems, která poskytuje finanční data a analytické nástroje investorům, dosahovala během sledovaných krizí průměrného růstu kolem 4,5 %. Podobně si vedla i potravinářská společnost Archer Daniels Midland.
Mezi relativně stabilní akcie patří také některé technologické společnosti. Například Broadcom, Adobe nebo Microsoft vykazovaly během krizových období průměrné pozitivní výnosy, i když nižší než některé defenzivní sektory.
Dalšími společnostmi na seznamu jsou Comcast, Hormel Foods nebo pojišťovna Kinsale Capital Group. Tyto firmy působí v odvětvích, která bývají méně citlivá na ekonomické cykly a geopolitické otřesy.
Na druhé straně je důležité si uvědomit, že strategie zaměřená na takzvané „krizové akcie“ nemusí být ideální v dlouhodobém horizontu. Výzkum totiž naznačuje, že společnosti, které se chovají stabilně během období nízké likvidity, mohou za normálních podmínek zaostávat za dynamičtějšími růstovými firmami.
Jakmile se totiž likvidita na trh vrátí a investoři se začnou znovu více soustředit na růstové příležitosti, mohou právě tyto defenzivní akcie ztrácet relativní výhodu. Investoři se v takových chvílích často vracejí k technologickým a růstovým společnostem, které mají větší potenciál zvyšovat zisky.
To znamená, že akcie odolné vůči krizím mohou sloužit spíše jako stabilizační prvek portfolia než jako hlavní motor dlouhodobého růstu. Pro investory, kteří chtějí snížit volatilitu svého portfolia během období geopolitického napětí, však mohou představovat zajímavou strategii.
Současné napětí kolem Íránu opět připomíná, jak rychle se může nálada na trzích změnit. Historie přitom ukazuje, že určité typy společností mají větší šanci takové období přečkat bez dramatických ztrát. Pro investory může být proto užitečné sledovat nejen potenciál růstu, ale také schopnost jednotlivých firem odolávat tržním otřesům.
