Článek
Prezident Donald Trump zvažuje daňové změny, které by mohly narušit dlouhodobé zásady amerických republikánů. V plánu je zvýšení daní pro nejbohatší Američany, konkrétně pro jednotlivce s příjmem nad 2,5 milionu dolarů ročně a rodiny, jejichž roční příjmy přesahují 5 milionů dolarů. Zároveň se znovu otevírá otázka zrušení výjimky známé jako „carried-interest loophole“, která dlouhodobě zvýhodňuje manažery investičních fondů z Wall Street i Silicon Valley.
Navrhované změny představují zásadní odklon od republikánské politiky, která tradičně usilovala o nižší daně pro firmy a vysokopříjmové domácnosti. Nový návrh má ale podporu i některých republikánských zákonodárců, zejména v situaci, kdy jej sám prezident aktivně prosazuje. Idaho republikán a předseda daňového výboru Senátu Mike Crapo v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Hugha Hewitta uvedl, že není nadšený z myšlenky zvyšovat daně vyšším příjmovým skupinám, ale připustil, že Trumpova podpora může rozhodující měrou ovlivnit výsledek jednání v Kongresu.
Podle odborníků by tyto daňové změny zasáhly většinu amerických podniků, konkrétně tzv. pass-through entities – podniky, jejichž zisky nejsou zdaněny na úrovni firemní daně, ale až na úrovni jejich vlastníků jako součást osobního příjmu. Patří sem většina malých a středních firem, stejně jako právnické kanceláře, lékařské praxe nebo různé konzultační společnosti. Z analýzy organizace Tax Foundation vyplývá, že více než 90 % amerických firem funguje právě v této právní struktuře. Výsledkem tedy je, že návrh na zvýšení daní pro vysokopříjmové domácnosti by ve skutečnosti zasáhl celé spektrum podnikatelského sektoru, a to včetně zaměstnavatelů milionů Američanů.
Washingtonské Centrum pro rovnoměrný růst (Washington Center for Equitable Growth) odhaduje, že tyto firmy zaměstnávají asi 43 % pracovní síly ve Spojených státech. Zvýšení daňové zátěže by podle některých ekonomů mohlo vést k omezení nového najímání a tlaku na mzdy, protože podnikatelé by museli odvádět vyšší daně z příjmu bez ohledu na to, zda své zisky reinvestují nebo ne.
Kromě toho se znovu rozhořel spor o „carried interest“, což je daňová výjimka, která umožňuje investičním manažerům odvádět daň z části svých příjmů jako z kapitálových výnosů (sazba kolem 20 %), místo aby platili daň z běžného příjmu (sazba až 37 %). Tato úprava se týká především hedgeových a private equity fondů a je dlouhodobě kritizována jako nespravedlivé zvýhodnění bohatých investorů.
Trump už se pokoušel tuto výjimku zrušit během svého prvního prezidentského období, ale narazil na silný odpor lobbistických skupin, a nakonec musel návrh v rámci jednání o daňové reformě ustoupit. Nyní však Bílý dům dává najevo, že tentokrát chce změnu prosadit důrazněji. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová letos v únoru uvedla, že zrušení daňové výjimky pro investiční manažery je jednou z priorit administrativy.
Je otázkou, zda tentokrát prezident uspěje. Daňové úpravy tohoto typu se v minulosti opakovaně staly politickým tématem – a přesto nikdy neprošly. Bývalý ekonomický poradce Trumpa, Larry Kudlow, v roce 2017 přiznal deníku New York Times, že vůbec nechápe, jak výjimka tehdy přežila vyjednávání o daňové reformě. „Jsem si jistý, že lobbing byl velmi intenzivní,“ dodal.
Ačkoli se návrh daňové reformy tváří jako úder proti nejbohatším, ve skutečnosti se může negativně dotknout i milionů běžných amerických podnikatelů, jejichž firmy jsou strukturovány jako pass-through entity. Tím, že jejich zisky podléhají dani z příjmu fyzických osob, spadají i oni pod navrhované zvýšení sazeb. Tato změna by tak mohla přehodit daňovou zátěž zpět na malé a střední podniky, které tvoří páteř americké ekonomiky.
Z ekonomického hlediska tak návrh přináší otázku, zda vyšší výnosy do rozpočtu – odhady se pohybují mezi 350 až 450 miliardami dolarů během čtyř let – vyváží možné negativní dopady na podnikatelské prostředí, zaměstnanost a růst mezd.
