Článek
Společnost Namsen Ltd – investiční nástroj ukrajinského podnikatele Andrije Verevského – tento týden oznámila nabídku na odkup všech ostatních akcionářů společnosti Kernel Holding SA, kterou založil a jejíž vstup na burzu v roce 2007 byl součástí snahy o podporu vstupu ukrajinských firem na polskou burzu.
Důvodem odchodu je především ruská invaze na Ukrajinu před více než rokem, která zničila operace společnosti Kernel a způsobila propad její tržní hodnoty o více než 60 %. V prohlášení oznamujícím tento krok se však uvádí také zklamání z varšavské burzy, kde je nyní počet obchodovaných akcií nejnižší za více než deset let.
Společnost ve svém prohlášení uvedla, že několik pokusů o „zlepšení viditelnosti akcií a rozšíření akcionářské základny“ z velké části selhalo. Společnost Kernel trpí „nedostatečnou finanční viditelností a špatným pokrytím analytiků“. A nízká likvidita brání investorům v tom, aby akcie opustili „rychlým a předvídatelným způsobem, zejména s ohledem na rizika spojená s válkou“.
Donedávna byla Varšava magnetem pro vstup na burzu – v roce 2021 přilákala britského diskontního prodejce Pepco Group a o rok dříve největší primární veřejnou nabídku platformy elektronického obchodu Allegro.eu SA. Debut společnosti Kernel v roce 2007 a tři následné emise akcií v letech 2008 až 2011 vynesly celkem 1,2 miliardy zlotých.
Hospodářské problémy a masivní odliv peněz z polských akcií po invazi si však vybraly svou daň.
Chemická společnost Ciech SA polského miliardáře Sebastiana Kulczyka uvedla, že po převzetí do soukromého vlastnictví bude schopna pohotověji reagovat na geopolitické a ekonomické výzvy.
Chcete-li se dozvědět jako první o novinkách na trhu, zaregistrujte se k odběru našeho Ranního Burziána zde.
Reorganizace penzijního systému
Jakub Szkopek, analytik Erste Group Bank AG, který se zabývá společností Kernel, některá obvinění společnosti zpochybnil. Uvedl, že ještě před invazí se Kernel obchodoval se slevou oproti mezinárodním srovnatelným společnostem kvůli geopolitickému napětí po ruské anexi Krymu v roce 2014.
„Nedostatek aktivní komunikace s investory v měsících po invazi navíc zhoršil náladu,“ uvedl Szkopek, jeden ze čtyř analytiků, kteří se společností zabývají. „Obviňovat polské investory a burzu, když většina akcionářů byla mezinárodní, se nezdá být opodstatněné.“
Podíl polských investorů na volně obchodovatelných aktivech nyní činí přibližně 15 %, zatímco po první veřejné nabídce to bylo přibližně 80 %, uvedl Namsen. Z této změny viní polské penzijní fondy, které podle ní oslabily přirozenou základnu dlouhodobých domácích investorů na burze.
Neúspěšný pokus o získání nouzového financování vlastním kapitálem v září narazil na „obrovský odpor“ menšinových akcionářů, kteří neprojevili „žádný zájem“ o dlouhodobé vyhlídky společnosti, uvedl Namsen.
Od války hrozí, že se Kernel stane „spekulativním aktivem v rukou hedgeových fondů a krátkodobých investorů,“ uvedla.
Varšavská burza (WSE)
Polská burza, známá také jako Varšavská burza cenných papírů (WSE), je největší burzou ve střední a východní Evropě. Byla založena v roce 1991 a sídlí ve Varšavě, hlavním městě Polska. WSE je regulována polským úřadem pro finanční dohled.
Na WSE je kótováno více než 400 společností, včetně velkých polských společností, jako jsou PKN Orlen, PGE a PKO Bank Polski, a také zahraničních společností, jako jsou Coca-Cola a General Electric. WSE rovněž provozuje několik indexů, včetně referenčního indexu WIG20, který sleduje 20 největších a nejlikvidnějších společností na burze.
V posledních letech WSE rychle roste a zvyšuje se zájem domácích i zahraničních investorů. Dobře si vede také polská ekonomika, jejíž růst HDP se v posledních deseti letech pohybuje v průměru kolem 4 % ročně. V důsledku toho se WSE stala důležitým zdrojem kapitálu pro polské podniky a klíčovým motorem hospodářského růstu v zemi.
Stejně jako každá burza však může být i WSE vystavena volatilitě a riziku. Investoři by měli před investicí do jakékoli akcie vždy provést náležitou prověrku a uvědomit si možná rizika.
