Článek
Dlouho jsem přemítal, jestli nějak reagovat na slova Jaroslava Duška o volbě rakoviny jako životní cesty. Nevím, od roku 2012 se snažím najít osobu, která měla diagnostikovanou zhoubnou nemoc a vyléčila bez klasické konvenční léčby. Zatím se mi vždy dostaly informace, že někdo zná někoho, kdo se tak vyléčil, ale nebyl ochoten poskytnout dokumentaci.
Na druhou stranu jsem vždy našel spíše tragické případy, na kterých se někdo zahojil finančně, a nebylo to jen u nemocí zhoubných. Téma je to zajímavé. Jaroslav Dušek to překotně vyhrkl. Média to vytrhla, jak se jim zachtělo, a neštěstí je na světě. Zde platí na výsost: Carla Gustava Junga vyvarujme se falešným prorokům.
Naše těla mají schopnost se uzdravovat, tak zde snad několik informací o spontánním vyléčení.
Spontánní léčení nemocí, také nazývané spontánní uzdravení nebo spontánní regrese, je neočekávané zlepšení nebo vyléčení z nemoci, která obvykle postupuje. Tyto termíny se běžně používají pro neočekávaná přechodná nebo konečná zlepšení v rakovině.
Spontánní léčení rakoviny je považováno za vzácný jev, a některé formy rakoviny jsou náchylnější k neočekávaným průběhům (melanom, neuroblastom, lymfom) než jiné (karcinom). Frekvence byla odhadnuta na asi 1 z 100 000 rakovin; nicméně tento podíl může být pod- nebo nadhodnocen. Jednak ne všechny případy spontánního léčení lze zachytit, buď proto, že případ nebyl dobře zdokumentován nebo lékař nebyl ochoten publikovat, nebo prostě proto, že pacient přestal navštěvovat kliniku. Na druhou stranu po dobu posledních 100 let téměř všichni pacienti s rakovinou dostali nějakou formu léčby, a vliv této léčby nelze vždy vyloučit. Je pravděpodobné, že frekvence spontánního léčení u malých nádorů byla drasticky podhodnocena. V navržené studii o mamografii se zjistilo, že 22 % všech případů rakoviny prsu podstoupilo spontánní léčení.
Příčiny spontánního léčení nemocí jsou nejasné nebo neznámé ve světle současných znalostí. Někteří autoři nabízejí jako vysvětlení hormonální vlivy, imunitní mechanismy, apoptózu (programovanou buněčnou smrt) nebo angiogenezi (růst nových krevních cév). Nicméně tyto mechanismy potřebují vhodné biochemické spouštěče a nemohou se spustit samy o sobě.
Spontánní léčení nemocí může být také spojeno s alternativní medicínou nebo duchovními praktikami, jako je meditace, modlitba nebo víra. Někteří pacienti se rozhodli žít své zbývající měsíce co nejlépe mezi přáteli a rodinou a dělat to, co milují. Někteří pacienti navštívili „léčebná centra“ v Brazílii nebo víru lékaře, kteří jim poskytli akupunkturu a modlili se nad nimi. Tyto zkušenosti mohly změnit jejich psychologický stav, emoční rovnováhu a životní styl, což mohlo mít dopad na jejich imunitní systém a schopnost hojení.
Spontánní léčení nemocí je fascinujícím tématem pro výzkum a inspirací pro pacienty i lékaře. Nicméně je také potenciálně nebezpečné spoléhat se na něj jako na jedinou možnost léčby, protože je velmi vzácné a nepředvídatelné. Někteří pacienti, kteří odmítli konvenční léčbu ve prospěch alternativních metod, mohli zmeškat šanci na záchranu života nebo zlepšení kvality života. Spontánní léčení nemocí by nemělo být považováno za zázrak, ale za výzvu k pochopení složitých interakcí mezi tělem, myslí a prostředím, které ovlivňují naše zdraví.
Zdroje:
Everson and Cole (1966). Spontaneous Regression of Cancer. Philadelphia: W.B. Saunders.
Challis and Stam (1989). The spontaneous regression of cancer. A review of cases from 1900 to 1987. Acta Oncologica, 28(6), 545-550.
Zahl et al. (2008). The natural history of invasive breast cancers detected by screening mammography. Archives of Internal Medicine, 168(21), 2311-2316.
Rediger (2020). Cured: The Life-Changing Science of Spontaneous Healing. New York: Flatiron Books.
Jaroslav Dušek #spontánníuzdravení #samoléčba #šarlatáni #falesnýprorok
