Důchody mají od ledna růst jen o stovky korun. Ve hře je nejnižší valorizace za deset let

Lednová valorizace důchodů pro rok 2027 zatím podle dosavadních propočtů vychází přibližně na 300 korun měsíčně, což by znamenalo nejslabší růst penzí za posledních deset let. Konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo a částka se může změnit podle dalších ekonomických údajů i podle politické dohody ve vládě. Pro seniory je proto zásadní hlavně to, že nynější číslo není definitivní.

Zákonný výpočet valorizace nyní ukazuje na částku kolem 300 korun. Podle Seznam Zpráv by tak průměrný starobní důchod vzrostl na 22 230 korun měsíčně a šlo by o navýšení o 1,4 procenta. V době, kdy senioři dál sledují ceny potravin, energií i léků, jde o politicky citlivé číslo. Právě proto se kolem lednového přidání vede debata, která se netýká jen samotných důchodců, ale i státního rozpočtu.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka považuje dosavadní propočet za nízký a prosazuje, aby vláda využila možnost zvýšit valorizaci prostřednictvím vládního nařízení. Cílem by podle dosavadních vyjádření bylo dostat průměrné zvýšení přibližně na 600 korun měsíčně. Přesnější číslo má být známé v září, kdy už budou k dispozici důležitější podklady pro finální rozhodnutí.

Problém je v tom, že dvojnásobná valorizace není vládním slibem. Ministryně financí Alena Schillerová upozornila, že vláda musí nejdřív vyhodnotit dopady a shodnout se na konkrétní částce. Jinými slovy, možnost zvýšit penze výrazněji existuje, ale senioři s ní zatím nemohou počítat jako s hotovou věcí. To je důležité i pro domácnosti, které si podle lednového růstu penze plánují rozpočet na další rok.

Větší přidání navíc nemá jednoznačnou podporu celé koalice. Motoristé odmítají navyšování nad rámec zákonného výpočtu a Vladimír Pikora upozorňuje, že důchody by měly růst podle předem daných pravidel, ne podle aktuální politické dohody. Argumentuje také tím, že vyšší valorizace nezatíží rozpočet jen jednou. Jakmile se penze navýší, vyšší základ se promítne i do dalších let.

Valorizace není jediná změna, která se kolem důchodů řeší. Od roku 2027 se mění i pravidla u výchovného. Česká správa sociálního zabezpečení uvádí, že při valorizaci se má od procentní výměry nejprve odečíst výchovné ve výši 500 korun za každé vychované dítě, zbytek se navýší a poté se nezvýšené výchovné znovu přičte. V praxi to znamená, že nominální hodnota výchovného zůstane zachovaná, ale nebude se zvyšovat stejným způsobem jako zbytek penze.

Právě na tuto změnu navazuje náš starší text o tom, že výchovné čeká zásadní změna a 500 korun za dítě už nebude vždy fungovat stejně. Pro řadu žen může být od roku 2027 důležité, jak se bude započítávat péče o děti a zda bude výhodnější pevné výchovné, nebo nový způsob výpočtu přes fiktivní vyměřovací základ. Téma valorizace proto nejde oddělit od širší přestavby penzijních pravidel.

Mnoho budoucích penzistů sleduje hlavně to, o kolik se důchod zvýší od ledna. Stejně důležité je ale vědět, zda člověk na penzi vůbec splní podmínky. Jak jsme psali v článku o tom, že žádost o starobní důchod může skončit zamítnutím, rozhoduje nejen věk, ale také potřebná doba pojištění. Kdo má v evidenci mezery, může narazit právě ve chvíli, kdy už s důchodem počítá.

S tím souvisí i častý omyl, že bez klasického zaměstnání člověk nemůže důchod získat. Podrobněji jsme to rozebírali v textu o tom, že nárok na důchod může vzniknout i bez běžného zaměstnání, pokud se člověku započítají jiné uznatelné doby. Současná debata o valorizaci proto ukazuje jen jednu část problému. Výše penze je důležitá, ale ještě dřív musí být jasné, že na ni člověk podle pravidel skutečně dosáhne.

Definitivní podoba lednové valorizace má být známá v září. Do té doby zůstávají ve hře dvě hlavní varianty. První počítá se zákonným zvýšením kolem 300 korun měsíčně, druhá s politickým navýšením přibližně k 600 korunám. Pro seniory je podstatné nebrat předběžné částky jako jistotu a počkat na konečné rozhodnutí vlády. Teprve potom bude možné přesně říct, kolik peněz se od ledna 2027 objeví na výplatních termínech důchodů.