Článek
Ještě během jara mohly české domácnosti sledovat pokračující souboj dodavatelů o zákazníky, který často znamenal nové a levnější fixované tarify. S blížícím se podzimem se však situace začíná měnit. Velkoobchodní ceny energií zůstávají na zvýšených úrovních a některé společnosti už své nabídky upravily směrem nahoru. Výraznou změnu oznámil také ČEZ, který od konce srpna zvyšuje ceny vybraných fixovaných produktů. U jednoletých a dvouletých fixací elektřiny jde přibližně o šest procent, u tříletého závazku zhruba o sedm procent. Ještě výraznější je změna u plynu. Jednoleté a dvouleté fixace zdražují přibližně o 17 procent a tříletá až o 19 procent. Důležité však je, že se změna netýká všech zákazníků společnosti, ale především těch, kterým končí předchozí fixace a dostávají novou nabídku. Hlavní nefixovaný ceník firmy se nyní nemění.
Vyšší cenu nezaplatí všichni
Samotné procento zdražení může působit výrazně, mnohem důležitější je ale podívat se na to, koho se nové ceny skutečně dotknou. ČEZ uvádí, že změna v tuto chvíli zasahuje jednotky procent jeho zákazníků. Z klientů, kterým letos končí fixace, má po přechodu na nové podmínky přibližně 60 procent platit více než dosud. Zbylých zhruba 40 procent může naopak získat nižší cenu, protože svou předchozí smlouvu uzavírali v době, kdy byly energie dražší. Nelze tedy říci, že by od září automaticky zdražila elektřina většině českých domácností. Výrazněji se změna projeví pouze u konkrétní skupiny odběratelů.
U dvouleté fixace elektřiny se například nová cena ČEZ dostává na 3 900 korun za megawatthodinu včetně DPH, což je o 180 korun více než předchozí nabídka. Tříletý produkt vychází nově na 3 630 korun za MWh. U plynu je rozdíl větší. Dvouletá fixace se dostává na 1 650 korun za MWh včetně DPH a tříletá na 1 540 korun. V obou případech jde o zvýšení přibližně o 240 korun za megawatthodinu. Skutečný dopad do rodinného rozpočtu proto bude záležet hlavně na roční spotřebě. Domácnost, která elektřinu používá jen pro běžné spotřebiče, pocítí změnu výrazně méně než rodinný dům, který plynem vytápí a ohřívá vodu.
Zdražovali už i další dodavatelé
Vývoj přitom nezačal až rozhodnutím největšího tuzemského dodavatele. Ceny některých fixovaných tarifů během letošního roku upravovaly také další společnosti. Změny už dříve oznámily například Innogy, Pražská plynárenská, MND, E.ON nebo Pražská energetika. V řadě případů se cena zvyšovala o nižší stovky korun za megawatthodinu. Právě proto nelze současnou situaci vnímat jako izolovaný krok jedné společnosti. Energetický trh reaguje na náklady, za které jsou obchodníci schopni nakupovat elektřinu a plyn pro své budoucí zákazníky, přičemž společnosti mají energie zajištěné v různých termínech a za rozdílné ceny.
Na změnu podmínek upozorňuje také vývoj orientačních cen, které sleduje Energetický regulační úřad. Indikativní pásmo nabídkových cen má spotřebitelům pomoci poznat, zda je konkrétní fixovaný tarif ještě přiměřený současné situaci, nebo zda za energie platí zbytečně vysokou částku. ERÚ tato pásma pravidelně aktualizuje a současně připomíná, že při výběru smlouvy není rozhodující pouze cena, ale také délka závazku a další smluvní podmínky.
Velkoobchodní trh už nevypadá jako před několika měsíci
Jedním z hlavních důvodů, proč se levnější nabídky hledají stále obtížněji, je vývoj cen na evropském energetickém trhu. Ještě v listopadu minulého roku se podle údajů citovaných energetickými analytiky pohyboval plyn přibližně kolem 32 eur za megawatthodinu, zatímco během letošního léta překračoval 60 eur. Také velkoobchodní cena elektřiny se od začátku roku posunula o více než 20 eur za megawatthodinu výše.
To ovšem neznamená, že zákazník zaplatí vyšší cenu okamžitě ve chvíli, kdy zdraží burza. Dodavatelé nekupují všechnu elektřinu nebo plyn ze dne na den. Potřebný objem si často zajišťují postupně několik měsíců či let předem. Jedna společnost proto může stále prodávat energii nakoupenou za výhodnějších podmínek, zatímco jiný dodavatel už musí větší část spotřeby svých zákazníků zajišťovat za dnešní vyšší cenu. Právě odlišná nákupní strategie vysvětluje, proč jsou rozdíly mezi aktuálními nabídkami na trhu stále značné.
Například u plynu lze podle aktuálního srovnání stále narazit na nabídky pod hranicí 900 korun za megawatthodinu bez DPH, zatímco průměr trhu se pohybuje zhruba kolem 1 300 korun. U domácnosti, která plynem vytápí dům a má roční spotřebu v desítkách megawatthodin, už takový rozdíl může znamenat úsporu několika tisíc korun. Současně ale není jisté, jak dlouho nejlevnější produkty na trhu vydrží. Dodavatelé postupně vyčerpávají objemy energie nakoupené za starších podmínek a nové nabídky mohou vznikat za vyšší ceny.
Evropa vstupuje do zimních příprav v horší pozici
Do výsledné ceny plynu navíc promlouvá situace v celé Evropě. Zásobníky vstoupily do letošní plnicí sezony s nižší zásobou než v předchozích letech. Evropský energetický regulátor ACER upozornil, že po uplynulé zimě byla naplněnost zásobníků pod hranicí 30 procent a zásoba patřila k nejnižším za přibližně devět let. Evropská komise následně uvedla, že také na jaře roku 2026 zůstávala úroveň zásob pod pětiletým průměrem.
Samotná nižší naplněnost přitom automaticky neznamená, že by Evropě v zimě hrozilo, že plyn dojde. Kontinent má k dispozici dovozní infrastrukturu, LNG terminály i propojení mezi jednotlivými zeměmi. Problémem může být především cena, za kterou se potřebné zásoby podaří doplnit. Na konci srpna například německé zásobníky dosahovaly přibližně 51,6 procenta kapacity a tamní ministerstvo hospodářství upozorňovalo, že naplnění plánovaných hodnot bude vyžadovat pokračující vysoké tempo dodávek.
Evropa je navíc stále závislá na dováženém zemním plynu a zejména na flexibilních dodávkách LNG. Pokud o stejné lodní dodávky začne silněji soutěžit Asie nebo nastanou problémy v některé z klíčových přepravních oblastí, může se změna poměrně rychle projevit na velkoobchodních cenách. Vývoj během letošního roku ukázal, že energetický trh zůstává citlivý na geopolitické konflikty a problémy s dodávkami.
Plyn ovlivňuje i cenu elektřiny
Vyšší cena zemního plynu se netýká pouze lidí, kteří mají doma plynový kotel. Plynové elektrárny patří v evropské energetice mezi zdroje, které se využívají k vyrovnávání nabídky a poptávky. V určitých hodinách tak právě jejich výrobní náklady pomáhají určovat výslednou cenu elektřiny na velkoobchodním trhu. Pokud tedy plyn výrazně zdražuje, může se tlak postupně přenášet také na cenu elektrické energie.
Významnou roli bude v následujících měsících hrát počasí. Teplý podzim a mírná zima mohou spotřebu plynu omezit a trh uklidnit. Několik delších období mrazů by naopak znamenalo rychlejší čerpání zásobníků a větší poptávku po dalších dodávkách. Právě kombinace počasí, zásob, geopolitického vývoje a dostupnosti LNG bude patřit k hlavním faktorům, které rozhodnou o tom, za kolik budou dodavatelé nakupovat energii pro další období.
Domácnosti by měly nejdříve vytáhnout poslední vyúčtování
Pro běžného zákazníka proto není nejdůležitější hádat, zda bude elektřina za tři měsíce levnější, nebo dražší. Mnohem praktičtější je zjistit, kolik platí dnes. Na posledním vyúčtování nebo ve smlouvě je potřeba najít cenu za megawatthodinu, délku fixace, datum jejího ukončení a podmínky případného automatického prodloužení smlouvy. Teprve poté lze smysluplně porovnat konkurenční nabídky.
Energetický regulační úřad připomíná, že u smluv na dobu neurčitou může dodavatel cenu za stanovených podmínek změnit, musí však zákazníka předem informovat. Pokud spotřebitel se zvýšením nesouhlasí, může za splnění zákonných podmínek smlouvu ukončit. Jiná situace je u smlouvy s garantovanou pevnou cenou po stanovené období. Během sjednané fixace dodavatel obchodní cenu jednostranně zvýšit nemůže, pozornost je však potřeba věnovat tomu, co nastane po jejím skončení a zda smlouva obsahuje automatickou prolongaci.
Fixace na dva nebo tři roky proto může některým domácnostem v současné situaci dávat smysl, zejména pokud najdou cenu výrazně nižší než tu, kterou platí nyní. Dlouhodobý závazek by ale neměl vzniknout pouze ze strachu z dalšího zdražování. Zákazník by měl porovnat nejen cenu energie, ale také měsíční poplatky, délku smlouvy, podmínky automatického prodlužování a případné sankce. Pro porovnání lze využít také nezávislý srovnávač Energetického regulačního úřadu.
Současné změny tedy nejsou návratem k energetické krizi z předchozích let a už vůbec neznamenají, že by od září automaticky zdražila elektřina či plyn každé české domácnosti. Ukazují však, že dlouhé období postupného zlevňování může být minimálně na nějakou dobu u konce. Pro domácnosti, kterým se v příštích měsících blíží konec fixace, je proto právě začátek podzimu vhodnou chvílí ke kontrole smlouvy a porovnání cen. Rozdíl mezi starším tarifem a aktuální nabídkou totiž může být výraznější než samotné několikaprocentní zdražení, o kterém nyní jednotliví dodavatelé informují.
