Článek
Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou ve zkušební době ukončit pracovní poměr bez uvedení důvodu. Nejde o klasickou výpověď, a proto se nečeká na výpovědní dobu. V praxi to znamená, že konec může přijít velmi rychle, často už dnem doručení písemného zrušení. Pokud je v dokumentu uveden pozdější den, pracovní poměr skončí až tímto datem. Zásadní je ale forma. Ústní oznámení, telefonát, věta mezi dveřmi ani neformální zpráva sama o sobě nestačí. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být písemné, jinak se k němu podle zákoníku práce nepřihlíží.
Zkušební doba musí být sjednaná včas
Zkušební doba nevzniká automaticky jen proto, že člověk nastoupil do nové práce. Musí být sjednaná písemně nejpozději v den vzniku pracovního poměru, tedy v den, který je ve smlouvě uveden jako nástup do práce. Dodatečné oznámení po nástupu už nestačí. U běžných zaměstnanců může zkušební doba trvat nejvýše čtyři měsíce, u vedoucích zaměstnanců až osm měsíců. Pokud je pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru.
Nemoc může konec zkušební doby posunout
Častý omyl zaměstnanců je představa, že zkušební doba skončí přesně podle původního data ve smlouvě bez ohledu na to, co se mezitím stalo. Jenže zákoník práce počítá i se situacemi, kdy zaměstnanec během zkušební doby neodpracoval celou směnu kvůli překážce v práci, dovolené nebo neomluvené absenci. O tyto pracovní dny se zkušební doba prodlužuje. U nemoci tedy nejde automaticky o všechny kalendářní dny, ale o pracovní dny, ve kterých měl zaměstnanec směnu a kvůli pracovní neschopnosti ji neodpracoval. Právě tento detail může rozhodnout o tom, jestli zkušební doba ještě běží, nebo už skončila.
Prvních 14 dnů neschopenky je výjimka
Nejdůležitější ochrana se týká začátku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v prvních 14 kalendářních dnech jejího trvání. Zákaz se vztahuje na zaměstnavatele a na dobu, kdy by zaměstnanci mělo být doručeno písemné zrušení pracovního poměru. Od patnáctého dne už tato konkrétní ochrana neplatí, pokud zkušební doba stále běží. Zaměstnanec má naopak možnost pracovní poměr ve zkušební době písemně ukončit i během své nemoci, protože omezení míří na postup zaměstnavatele.
Nestačí říct, že to firma udělala nefér
Kdo má pocit, že zaměstnavatel postupoval neplatně, měl by řešit hlavně lhůty a důkazy. Důležité je schovat si písemné zrušení, obálku, potvrzení o doručení, pracovní smlouvu a doklady k pracovní neschopnosti. Pokud chce zaměstnanec neplatnost rozvázání pracovního poměru napadnout, musí se obrátit na soud nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Pokud zároveň trvá na dalším zaměstnávání, měl by to zaměstnavateli písemně oznámit bez zbytečného odkladu. Po skončení práce se zároveň vyplatí rychle řešit i podporu v nezaměstnanosti, protože právě doklady od zaměstnavatele mohou být pro úřad práce zásadní.
Co si pohlídat hned při nástupu
Zkušební doba je běžná součást pracovních smluv, ale není to prostor bez pravidel. Zaměstnanec by si měl už při podpisu smlouvy ověřit její délku, písemné sjednání, datum nástupu a to, zda nejde o pracovní poměr na dobu určitou, kde platí přísnější limit. Při nemoci je praktické sledovat nejen neschopenku, ale i to, kolik směn během zkušební doby skutečně odpadlo. Kdo si není jistý výplatou dávek, může využít i přehled přes ePortál ČSSZ. Při nové práci se vyplatí dívat také na benefity ke mzdě a nastavení podmínek, protože právě první měsíce často ukážou, jestli je dané místo opravdu výhodné. Pokud člověk zjistí, že mu práce nesedí, může být změna rychlá i z jeho strany. Rozdíl je v tom, že i rychlý odchod nebo konec ze strany firmy musí mít správnou písemnou podobu.
