Článek
V penzijním spoření se loni odehrála změna, která zasáhla tisíce starobních důchodců citelněji, než se původně mohlo zdát. Od 1. července 2024 přestal stát seniorům posílat příspěvek do třetího pilíře, i když si v něm dál ukládali vlastní peníze. Na papíře šlo o úpravu pravidel. V praxi ale podle kritiky dopadla na lidi, kteří už měli smlouvy uzavřené a najednou se ocitli v nevýhodné situaci. Zůstali ve spoření, které pro ně přestalo být výhodné, a zároveň neměli jednoduchou možnost z něj odejít, aniž by utrpěli finanční ztrátu.
Právě tento problém nyní vláda v pondělí řešila a schválila opatření, které má část dopadů napravit. Podle ministryně financí Aleny Schillerové se celá věc týkala více než 200 000 klientů třetího pilíře. Jde tedy o zásah, který se netýká jen úzké skupiny lidí, ale velkého počtu seniorů, kteří si dlouhodobě spořili s tím, že pravidla budou alespoň v základních rysech předvídatelná. Více se o změnách ve výplatách dozvíte zde.
Vláda se rozhodla vrátit seniorům peníze
Celé téma je citlivé i proto, že se dotýká důvěry ve státem podporované spoření. Řada lidí si totiž třetí pilíř zakládala právě s vědomím, že jde o produkt, který stát určitou formou motivuje a podporuje. Když se podmínky v průběhu hry změní, vzniká napětí. A v tomto případě podle Schillerové nevznikl problém jen tím, že příspěvek zmizel, ale i tím, že někteří lidé zůstali v systému prakticky uzamčeni, pokud nechtěli přijít o část peněz. V tomto článku se navíc dozvíte, že mnoho seniorů bere nadprůměrný důchod.
Největší výhrada tedy nesměřovala jen k odebrání podpory, ale k tomu, že část seniorů neměla férovou možnost odejít bez újmy. To je rozdíl, který je dobré chápat. Jedna věc je změnit podmínky do budoucna. Druhá věc je zasáhnout do situace lidí, kteří už ve spoření byli a najednou zjistili, že odchod může bolet víc, než čekali.
Podle schváleného postupu se má situace řešit ve dvou liniích. Ta první se týká seniorů, kteří ve třetím pilíři zůstali i po zrušení státní podpory. Právě pro ně má novela v první fázi otevřít cestu ven bez toho, aby na ni doplatili. Schillerová uvedla, že se to má týkat zhruba 150 000 důchodců, kteří ve spoření zůstali i poté, co pro ně přestalo být podporované státem. Ministryně zároveň zdůraznila, že tento krok nemá vládu stát ani korunu.
To je podstatná informace, protože právě otázka dopadu na veřejné finance bývá u podobných změn jedním z hlavních argumentů. V tomto případě vláda říká, že u první skupiny nejde o nové výdaje státu, ale o vytvoření spravedlivějšího režimu pro lidi, kteří se po změně pravidel ocitli v nevýhodě. Z pohledu běžného klienta je to možná sušší právní formulace, ve skutečnosti ale jde o zásadní věc. Pokud totiž člověk ve spoření zůstal jen proto, že odchod by pro něj znamenal ztrátu, těžko lze mluvit o svobodném rozhodnutí.
Ztráta, která by se jim nevrátila
Druhá část opatření míří na ty, kteří už ze systému vystoupili, ale odcházeli se ztrátou. A právě tady už přichází na řadu přímá kompenzace. Podle vlády se má jednorázová náhrada týkat přibližně 100 klientů, kteří spořili méně než dva roky a při ukončení smlouvy přišli o své naspořené peníze. Vedle nich má nárok vzniknout také asi 14 000 lidem, kteří spořili od dvou do pěti let a při ukončení smlouvy přišli o státní příspěvky.
To je moment, na kterém je vidět, jak důležitá jsou u podobných produktů přesná pravidla a délka spoření. U penzijních smluv totiž nehraje roli jen to, kolik si člověk odkládá, ale i jak dlouho spoří a za jakých podmínek smlouvu ukončí. Právě tato pravidla po odebrání státního příspěvku podle Schillerové dopadla na část klientů zvlášť tvrdě. Někteří tak nečelili jen horším podmínkám do budoucna, ale i konkrétní finanční ztrátě při odchodu.
Vláda proto nově počítá s tím, že stát tuto vzniklou ztrátu dotčeným lidem nahradí. Jinými slovy, nejde jen o symbolické gesto nebo politické uklidnění situace. U části klientů má opravdu dojít k dorovnání peněz, o které přišli kvůli nastavení pravidel po změně státní podpory. To je pro seniory důležitý signál, protože právě v důchodovém věku bývá každá ztráta citelnější než v období ekonomické aktivity. V tomto článku se navíc dozvíte, proč někdy důchod nestačí na kvalitní život.
Schválené opatření má podle návrhu začít platit první den nového měsíce po schválení zákona. Od tohoto okamžiku začne běžet šestiměsíční lhůta, během které budou moci klienti požádat penzijní společnosti o vyplacení peněz. Prakticky tedy nepůjde o automatické zaslání kompenzace bez jakékoli součinnosti. Lidé budou muset ve stanoveném období podniknout konkrétní krok a o peníze si požádat.
Náklady na vyplacené peníze jdou za státem
Důležitá je i informace o tom, kdo náklady ponese. Podle schváleného návrhu je má uhradit stát. Kabinet počítá s tím, že kompenzace zatíží státní rozpočet zhruba 60 miliony korun. V kontextu státních financí nejde o částku, která by převracela rozpočet naruby, ale pro konkrétní seniory může jít o peníze, které rozhodně nejsou zanedbatelné.
Celé opatření tak míří na skupinu lidí, kteří se po úpravách penzijního spoření dostali do dvojí nevýhody. Buď přišli o možnost dál čerpat státní podporu, a přitom nemohli bez ztráty odejít, nebo už odešli a ztrátu skutečně utrpěli. Právě na tyto dvě situace má nyní nový postup reagovat.
Z širšího pohledu je to i připomínka, že u penzijních produktů nestačí sledovat jen reklamní sliby nebo výši měsíčního příspěvku. Stejně důležité je rozumět tomu, co se stane při změně pravidel a jaké možnosti má klient ve chvíli, kdy chce smlouvu ukončit. V tomto případě stát po kritice uznal, že část seniorů doplatila na nastavení systému víc, než bylo přijatelné. A právě proto teď přichází krok, který má alespoň část škod napravit.
Zdroje:
