Článek
Zastropování důchodového věku na 65 letech nebude součástí první připravované novely a má se řešit až v další vlně změn. Pro budoucí důchodce je to zásadní zpráva, protože lidé narození v mladších ročnících zatím nemohou automaticky počítat s tím, že odejdou do penze právě v 65 letech. Ministerstvo práce počítá s tím, že druhá část úprav spojí návrat maximální hranice na 65 let s pravidly pro náročné profese a účinností od 1. ledna 2028.
Současná pravidla zatím dál rozhodují podle roku narození
Nejdůležitější je nyní aktuální stav. Podle platných pravidel se důchodový věk u lidí narozených mezi lety 1974 a 1988 postupně zvyšuje. U osob narozených po roce 1988 činí 67 let. Právě tito lidé tak mohou být změnou nejvíce zasaženi, protože mezi politickým slibem a skutečně schváleným zákonem je stále rozdíl. Podrobněji jsme se tématu věnovali také v článku o tom, jak se mění věk odchodu do důchodu od roku 2026.
Posun harmonogramu neznamená, že se strop 65 let ruší. Znamená ale, že s ním zatím nelze pracovat jako s jistotou při osobním plánování. Kdo má do důchodu ještě mnoho let, může sledovat přípravu zákona. Kdo je penzi blíž, měl by vycházet z pravidel, která už platí. V praxi to může ovlivnit rozhodování o práci, úsporách, hypotéce, podnikání i případném dřívějším odchodu z trhu práce.
Důvodem jsou i náročné profese
Vláda chce zastropování věku spojit s debatou o náročných profesích. Jde o citlivé téma, protože ne každá fyzicky těžká práce automaticky znamená nárok na dřívější penzi. Stát chce vycházet z přesnějších údajů od zaměstnavatelů, které mají ukázat, jaké profese a pracovní pozice do rizikovějších kategorií skutečně patří. Podle schváleného harmonogramu má první novela řešit jiné oblasti důchodového systému, zatímco hranice 65 let a náročné profese mají přijít až později.
Pro běžné zaměstnance to znamená hlavně nejistotu v čase. Lidé pracující v těžkých provozech mohou čekat na to, zda se nová pravidla dotknou právě jejich profese. Ostatní by měli počítat s tím, že samotný věk není jedinou podmínkou starobního důchodu. Rozhoduje i potřebná doba pojištění, tedy roky, které systém uzná pro nárok na penzi. Na to navazuje náš přehled kdy stát může žádost o starobní důchod zamítnout, protože chybějící evidence umí překvapit i lidi, kteří celý život pracovali.
Předčasný důchod nemusí být jednoduchá náhrada
Část lidí si při každém odsunu důchodového věku začne počítat, zda by pro ně nebyl řešením předčasný důchod. Ten ale není univerzální záchranná brzda. Má vlastní podmínky, může trvale snížit výslednou penzi a u některých lidí se vyplatí méně, než na první pohled vypadá. Proto jsme zvlášť rozebrali, komu se vyplatí předčasný důchod a kdy může být lepší vydržet v práci déle.
Stejně důležité je zkontrolovat si evidenci odpracovaných let. Problém často není v samotném věku, ale v chybějících dokladech, starých pracovních obdobích, podnikání s nízkými odvody nebo v náhradních dobách, které se nezapočítaly tak, jak člověk čekal. Na TrendySvět.cz jsme už upozorňovali, že stát zamítá žádosti o starobní důchod kvůli chybějícím rokům pojištění. Právě kontrola osobního důchodového konta může být praktičtější než čekání na další politickou změnu.
Jiná pravidla platí u pozůstalostních důchodů, například u vdovského nebo vdoveckého důchodu, kde rozhoduje délka nároku a splnění zákonných podmínek po smrti partnera. Přehledně jsme je popsali v článku jak dlouho se pobírá vdovský důchod. U starobní penze ale nyní platí jednoduché pravidlo. Dokud nebude zastropování na 65 letech schválené a účinné, lidé se musí řídit současným výpočtem podle roku narození. Pracující senioři by zároveň měli sledovat i připravované změny pro další práci v důchodu, protože od roku 2027 a 2028 mají přijít úpravy, které mohou ovlivnit výši penze i motivaci zůstat aktivní déle. Podrobněji jsme o tom psali v článku od roku 2027 se výrazně změní důchody.
