Hlavní obsah

Jeli jsme na podzimní dovolenou do Egypta. Trávit týden vedle turistů z Německa byla tvrdá lekce

Foto: Freepik

Chtěli jsme klidnou dovolenou u moře, ale vedlejší pokoj obsadila hlučná skupina Němců. Každý den jsme bojovali o lehátka i jídlo. Nakonec jsme se domů vrátili o dost moudřejší.

Článek

Podzim u moře

Po náročném létě jsme se s manželem rozhodli, že si dopřejeme podzimní dovolenou. Chtěli jsme jen klid, teplo a moře, žádné velké výlety, jen odpočinek. Egypt vypadal ideálně: příjemné počasí, all inclusive a dobré recenze. Netušili jsme ale, že nás nečeká jen relax, ale i nečekaná „lekce sousedství“.

Hned po příjezdu jsme zjistili, že do vedlejšího pokoje se nastěhovala skupinka německých turistů. Byly to dvě rodiny s dětmi. Byli hluční, ale říkali jsme si, že první den má každý radost z dovolené. Jenže jejich radost se nevytratila ani po týdnu.

Boj o lehátka

Druhý den ráno jsme přišli k bazénu v devět. Všechna lehátka obsazená, ručníky, nafukovačky, tašky. Nikde nikdo. Recepční se jen usmál: „To jsou Němci, ti vstávají brzy.“ Brzy znamenalo zřejmě šest hodin ráno, protože ti samí turisté pak dorazili až v poledne a chovali se, jako by jim patřila celá terasa.

U bufetu to nebylo jiné. Talíře plné jídla, které nakonec nechali nedotčené. My jsme stáli ve frontě a čekali, až si „naši sousedé“ naberou všechno, co zbylo. A když se jim nelíbilo víno, před číšníky ho nalévali do květináčů.

Tohle ne

Čtvrtý den se situace vyhrotila. Manžel se pokusil vzít lehátko, které zůstalo prázdné celý den, i přes cizí ručník. Jenže sotva si lehl, přiřítil se muž z vedlejší rodiny a spustil: „Das ist meins!“, ačkoliv ručník tam ležel od rána a on dorazil až po obědě.

Manžel se na něj klidně podíval a řekl: „Tak si ho klidně vemte. Ale možná byste mohl ručník pokládat už večer, ušetříte si ranní vstávání.“ Okolní turisté z Česka se začali smát. Němec něco zamumlal a odkráčel. Od té doby byl klid, alespoň u bazénu.

Příště jinam

Na konci týdne jsme se shodli, že dovolená byla poučná. Slunce, moře a egyptské jídlo byly skvělé, ale trávit sedm dní vedle lidí, kteří si myslí, že celý resort patří jim, nám dalo lekci trpělivosti, diplomacie a humoru.

Domů jsme se vrátili s pevným rozhodnutím: příště hotel bez all inclusive, ideálně menší, klidný a nejlépe bez lehátkových závodů. Protože dovolená má být o odpočinku a ne o přežití mezi cizími ručníky.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz