Článek
Příkaz zněl jasně
Všechno to začalo nenápadnými poznámkami u botníku. Kdykoliv jsem si chtěla vzít své oblíbené lodičky, začal mluvit o tom, jak je to nepraktické, jak budeme hodně chodit a jak si zbytečně ničím klenbu nohy. Postupem času se tyto rady změnily v přímé zákazy. Jednoho dne mi prostě řekl, že si nepřeje, abych v jeho přítomnosti nosila podpatky vyšší než pár centimetrů.
Působil u toho autoritativně a tvrdě, až mě jeho tón vylekal. Nejdřív jsem se snažila vtipkovat, že se o mě nemusí tolik bát, ale jeho výraz zůstal kamenný. Myslela jsem si, že jde o projev jeho majetnické povahy nebo snad žárlivosti, že nechce, abych přitahovala pozornost ostatních mužů svou siluetou. Tato představa mi sice nebyla příjemná, ale pořád v sobě nesla zrnko pokřiveného zájmu o mě jako o ženu.
Odhalení skryté nejistoty
Skutečný důvod vyplul na povrch během jedné firemní oslavy, kam jsem si navzdory jeho zákazu vzala elegantní jehly. Celý večer byl odtažitý a podrážděný. Když jsme se vrátili domů, vybuchl. Čekala jsem výčitky o zdraví nebo o tom, že vypadám příliš vyzývavě. Místo toho z něj vypadla věta, která mě zasáhla víc než jakákoliv nadávka. Křičel, že vedle něj v těch botách vypadám moc vysoká a že se vedle mě cítí jako malý kluk.
Došlo mi, že mu vůbec nejde o mě, o mé nohy nebo o mou bezpečnost. Celý ten cirkus se zákazy se točil jen kolem jeho vlastního ega a komplexu z toho, že mu v podpatcích sahám nad úroveň jeho očí. Jeho hrubost nebyla projevem síly, ale naprosté slabosti a nízkého sebevědomí, které si musel kompenzovat tím, že mě fyzicky i psychicky snižoval.
Hořké prozření u botníku
Stála jsem tam v těch krásných šatech a cítila se neuvěřitelně prázdná. Člověk, kterému jsem důvěřovala, byl ochoten omezovat mou svobodu a diktovat mi, jak mám vypadat, jen aby se sám cítil o kousek důležitější. Ta rána byla hluboká, protože odhalila, jak málo mu záleží na mém pocitu krásy a sebevědomí ve srovnání s jeho ješitností. Od té noci už se na své boty nedívám jako na módní doplněk. Vidím v nich symbol své nezávislosti.
Své lodičky jsem si nenechala vzít, ale on ztratil moji úctu. Každý krok, který v nich udělám, mi teď připomíná, že moje výška není problém, který by se měl řešit plochou podrážkou. Skutečný problém byl v jeho hlavě a já už odmítám chodit přikrčená jen proto, aby si někdo jiný mohl připadat jako obr.
