Hlavní obsah

Manžel mi zapomněl vyzvednout léky. Místo toho seděl s kolegyní v baru

Foto: Freepik/freepik.com

Dostala jsem angínu a jediné, co mě mohlo zachránit, byly antibiotika. Manžel slíbil, že se pro ně cestou z práce zastaví. Když se ale vrátil o tři hodiny později, bez léků, zato s vůní ginu a cizího parfému, pochopila jsem, kde leží jeho priority.

Článek

Kde jsou léky?

Ležela jsem v horečkách a každých deset minut kontrolovala telefon. Manžel psal, že se zdržel v zácpě, pak že v lékárně mají výpadek systému. Čas plynul a mně bylo čím dál hůř. Když konečně klaply dveře, s úlevou jsem vyhlédla z ložnice. Jenže on v ruce nedržel papírový sáček s léky, ale klíče od auta a špatně skrývaný úsměv. Stačil jeden pohled na jeho rozjasněnou tvář a bylo mi jasné, že v žádné lékárně nebyl. Z jeho dechu byl cítit alkohol a na saku měl světlý vlas, který rozhodně nebyl můj. Na moji otázku, kde jsou ty léky, jen bezradně pokrčil rameny a začal koktat že potkal kolegyni, která potřebovala „nutně něco probrat“.

Krutá pravda

Zatímco já jsem bojovala s bolestí v krku a zimnicí, on seděl v teple baru a řešil „pracovní problémy“ s ženou, o které se u nás doma mluví podezřele často. Ta ubohost situace mě pálila víc než horečka. Nebyla to jen zapomnětlivost, byla to naprostá ignorance mého stavu a mých potřeb ve prospěch chvilkového pobavení. Když jsem mu řekla, že teď už je každá lékárna v okolí zavřená a já budu muset na pohotovost, jen se svalil na gauč a zamumlal ať „nadělám z komára velblouda“. V tu chvíli jsem neviděla manžela, ale sobeckého cizince, kterému je úplně jedno, jestli se dožiju rána v bolestech, hlavně když mu nikdo nekazí jeho náladu.

Procitnutí ze snu

Tu noc jsem na pohotovost jela sama, taxíkem, v slzách a s pocitem naprosté osamělosti. Ten okamžik, kdy mi sestřička podávala recept a ptala se, jestli mě nemá kdo odvézt, byl bodem zlomu. Došlo mi, že manželství není o velkých gestech, ale o tom, jestli pro vás ten druhý zajde do lékárny, když nemůžete vstát z postele. Pokud dá přednost drinku s kolegyní před vaším zdravím, pak už vlastně žádné manželství neexistuje, ale existují jen dva lidé, kteří sdílejí adresu, ale ne život.

Ráno jsem léky měla, ale důvěru v něj už ne. Seděl u snídaně a snažil se tvářit, že se nic nestalo, ale já už viděla jen tu prázdnotu v jeho očích. Někdy stačí jedna neuskutečněná cesta do lékárny, abyste zjistili, že ten, kdo má stát při vás v nemoci i ve zdraví, tam ve skutečnosti nikdy nebyl.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz