Hlavní obsah
Příběhy

Manžel si bral peníze z mé peněženky. Ignorovala jsem to, dokud jsem nezjistila, na co je používá

Foto: benzoix/freepik.com

Nejdřív mi mizely z peněženky jen stovky, tak jsem to přehlížela, ale poté se ztrácely i tisíce. Když jsem zjistila, kam je manžel nosí, cítila jsem obrovskou zradu.

Článek

Manželská důvěra

S manželem jsme spolu přes patnáct let a myslela jsem si, že už se nemáme čím překvapit. Samozřejmě, občasné neshody nebo hádky o maličkosti byly na denním pořádku, ale nikdy jsem neměla pocit, že by mezi námi bylo něco vážně špatně. Jenže poslední měsíce jsem začala pozorovat zvláštní věc, občas mi z peněženky zmizely peníze.

Nešlo o velké částky, pár stovek sem tam. Nejprve jsem si myslela, že jsem je prostě utratila a zapomněla na to. Jenže když se to začalo opakovat pravidelně, začala jsem být pozornější. Schválně jsem si zapisovala, kolik mám v hotovosti. A pokaždé, když manžel věděl, kde peněženku nechávám, něco zmizelo.

Proč mi to bere

Rozhodla jsem se to ignorovat, říkala jsem si, že je to jen drobnost, možná mu chyběly peníze na benzín nebo si koupil svačinu a zapomněl mi to říct. Jenže červíček pochybností ve mně hlodal. Kdyby šlo jen o běžné věci, proč by to dělal potají?

Pravdu jsem zjistila úplnou náhodou. Jednoho dne jsem šla nakoupit a při hledání věrnostní karty jsem v jeho bundě narazila na účtenku. Nebylo by na ní nic divného, kdyby nešlo o několikatisícovou útratu z herny. Na účtence byly částky za panáky, šampaňské a pivo. V tu chvíli mi to docvaklo, ty peníze, které mizely, nekončily v obchodě nebo na benzince. On je házel do automatů a nebo je propil.

To jsem nečekala

Bylo to, jako by se mi zhroutil svět. Připadala jsem si podvedená a zároveň hloupá, že jsem to tak dlouho přehlížela. Večer, když přišel domů, jsem mu účtenku položila na stůl. Nemohl zapírat. Přiznal se, že hraje už delší dobu, a že peníze ode mě byly nejjednodušší cestou, jak rychle něco sehnat.

Byla jsem v šoku a vzteku. Nešlo jen o ty stovky, šlo o důvěru. To, že se raději uchýlil ke krádežím z mé peněženky, než aby se mnou mluvil, mě bolelo nejvíc. Dala jsem mu jasně najevo, že takhle to dál nepůjde. Buď okamžitě vyhledá pomoc, nebo u nás doma končí. Dnes chodí na terapii a tvrdí, že s hraním skoncoval. Nevím, jestli mu můžu úplně věřit, ale aspoň pochopil, že důvěra je křehká a že jsem ochotná bojovat jen tehdy, když uvidím snahu i z jeho strany.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz