Článek
Podivné chování
Náš pes Max byl vždycky hodný, klidný a věrný společník. Nikdy s ním nebyly problémy, byl trpělivý i s dětmi, nechal se hladit, tahat za uši a nikdy nevrčel. O to víc nás překvapilo, když před několika týdny začal najednou štěkat na našeho syna.
Nejdřív se to stávalo jen občas, ale postupem času to bylo častější. Jakmile přišel ze školy, Max zpozorněl, začal vrčet a štěkat, někdy si i lehl mezi nás a syna, jako by ho chtěl odehnat. Nechápali jsme, co se stalo. Syna jsme se ptali, jestli mu něco udělal, ale ten jen krčil rameny a tvrdil, že ne.
Co za tím je
Zkoušeli jsme psa napomínat, zakazovat mu to, někdy jsme ho i zavřeli do jiné místnosti, když to nepřestávalo. Ale Max pokaždé, když se syn objevil, začal znova. Vrčení, štěkání, někdy i kousání do nohavic. Už jsme nevěděli, co s tím. Dokonce jsme chvíli přemýšleli, že psa dáme pryč.
Až jedno odpoledne, když jsme byli oba doma dřív a Max znovu začal štěkat, rozhodli jsme se ho radši vypustit na zahradu a jít se podívat do synova pokoje. Byli jsme přesvědčeni, že pes je prostě rozmazlený a žárlí. Ale když jsme otevřeli dveře, zarazili jsme se. Na stole ležel otevřený batoh a z něj čouhal malý sáček s něčím bílým. Vedle něj byla krabička cigaret a zapalovač. V šuplíku jsme našli další sáček a pár bankovek.
To jsme nečekali
Max stál u dveří, tichý, ale upřeně sledoval syna. A v tu chvíli nám to došlo. Pes necítil syna, jakého znal, ale cítil z něj něco cizího, něco, co do našeho domu nepatřilo. Když jsme se ho zeptali, jestli nám k tomu něco řekne, zbledl a začal se vymlouvat. Nakonec se přiznal, že už pár týdnů zkouší nové věci a že si myslel, že si toho nikdo nevšimne. Nečekal ale, že ho prozradí zrovna pes.
Od té chvíle jsme Maxe už nikdy netrestali. Naopak jsme mu poděkovali. A syn? Ten začal chodit na terapii a snaží se dát svůj život zase do pořádku. Dnes už Max na něj neštěká. Jen ho tiše sleduje a my víme, že kdyby se něco podobného stalo znovu, upozorní nás první.
