Článek
Pivo za odměnu
Na dovolenou v Chorvatsku jsme se těšili celý rok. Slunce, moře, dobré jídlo a hlavně ta pohoda, která se s chorvatským pobřežím vždycky pojí. Po dni stráveném na pláži jsme si večer sedli do malé hospůdky přímo u přístavu. Byla tam krásná terasa s výhledem na lodě a hrála tichá hudba. Připadalo nám to jako ideální místo na zakončení dne.
Objednali jsme si dvě piva. Obyčejná, čepovaná, žádné speciály. Číšník přikývl a odnesl sešit s objednávkami. Ještě jsme se smáli, že po celém dni u moře pivo chutná vždycky nejlíp. Jenže když přišel s účtem, smích nás přešel. Na lístku stálo: 20 eur. V přepočtu zhruba 150 korun za jedno pivo.
To musí být omyl
Mysleli jsme, že jde o omyl. Zavolali jsme číšníka zpátky a zeptali se anglicky, jestli si to nespletl. On se ale usmál a klidně prohlásil, že to je cena na přístavu. „Turisti to platí běžně,“ dodal, jako by šlo o samozřejmost. Zůstali jsme koukat s otevřenou pusou. V tu chvíli jsem cítila, jak ve mně roste vztek. Nebylo to ani tak o penězích, jako spíš o pocitu, že nás považují za hlupáky.
Vzala jsem účtenku a nahlas řekla: „Tak jestli tohle je obyčejné pivo za dvacet eur, tak chci vidět, jak vypadá vaše nejdražší specialita. Musí být ze zlata.“ Okolní hosté z Česka se začali smát a pár z nich dokonce kývlo, že je to přehnané. Číšník najednou znejistěl. Viděl, že nejde jen o nás, ale že cena působí přemrštěně i na ostatní. Omluvně pokrčil rameny a řekl, že nám to může „zlevnit“ na deset eur.
Příště jinam
Jenže my jsme se nenechali zviklat. Pivo jsme dopili, ale zaplatili jsme jen tolik, kolik odpovídalo ceníku z předchozího dne, který jsme si všimli vyvěšený u vchodu, kde bylo pět eur. Položili jsme přesně tu částku na stůl, vstali a odešli.
Nikdo se nám už nepostavil do cesty. Obsluha zůstala stát v rozpacích a my jsme měli pocit, že jsme si aspoň nenechali líbit otevřené okrádání. Od té doby jsme se v Chorvatsku drželi menších podniků mimo turistická centra. A pokaždé, když si doma otevřu pivo z lednice za dvacku, vzpomenu si na ten večer a říkám si, že někdy má i obyčejná reakce větší cenu než všechna jejich „zlatá“ piva dohromady.
