Článek
Růžové brýle
S manželem jsme spolu chodili dva roky, než jsme se vzali. Byla to velká láska, rozuměli jsme si a já měla pocit, že jsme na stejné vlně. Intimní život jsme měli spíše jemný, něžný, žádné velké experimenty. Nepřišlo mi to divné, myslela jsem, že jsme oba spíš klasičtější typy.
Po svatbě se ale všechno změnilo. Jako by mu papír v kapse otevřel dveře k úplně jiné stránce jeho osobnosti. Začal mluvit o věcech, o kterých jsme se nikdy předtím nebavili. Přál si praktiky, které mi byly nepříjemné, dokonce i ponižující. Nejprve jsem si myslela, že jde jen o zvědavost a chtěla jsem být tolerantní. Jenže jeho požadavky se stupňovaly a brzy to bylo jediným tématem našich nocí.
Nic jiného nechce
Zkoušela jsem s ním o tom mluvit. Vysvětlovala jsem, že mám určité hranice, že potřebuji cítit blízkost a ne hrubost. On mi na to ale řekl, že takhle funguje jeho touha a že právě tohle potřebuje k uspokojení. Dodal, že kdybych mu to nedopřála, cítil by se nešťastný. Tahle slova mě zasáhla víc než samotné požadavky. Najednou jsem měla pocit, že nejsem partnerka, ale jen prostředek k jeho fantaziím. Každý pokus o běžnou něhu odmítal, nebo rychle stočil k tomu, co chtěl on.
Přestala jsem se těšit na společné chvíle a začala se jim vyhýbat. Nejhorší bylo, že jsem se cítila podvedená. Před svatbou se tvářil jinak, nikdy o těchto věcech nemluvil a já netušila, do čeho jdu. Měla jsem vedle sebe člověka, kterého jsem milovala, ale najednou jsem měla pocit, že ho vlastně vůbec neznám.
Nepřekonatelný rozdíl
Po několika měsících plných hádek a slz jsem si musela přiznat pravdu. Nedokážu žít s někým, jehož intimní potřeby jsou tak odlišné od mých. Nešlo o malý kompromis, ale o zásadní rozdíl v tom, jak vnímáme blízkost. Rozhodnutí odejít bylo nejtěžší v mém životě, ale také jediné správné.
Nemohla jsem zůstat v manželství, kde bych musela zapírat samu sebe. A i když mě to bolí, vím, že být upřímná k sobě je nakonec důležitější než snaha udržet vztah za každou cenu. Dnes už vím, že o intimních věcech je potřeba mluvit opravdu otevřeně, ještě než dojde na svatbu. Protože právě to, co si lidé nechávají pro sebe, může později jejich manželství úplně zničit.