Článek
Kamarádka od mládí
Jedna z mých nejlepších kamarádek se mi nedávno ozvala s tím, jestli bych jí nepůjčila pár tisíc na její vysněnou dovolenou. Slibovala, jak všechno vrátí, hned jak dojde výplata. Že to bude jen na chvíli. Já jsem taková, že když na něco nemám, tak si to nekupuju, ale vím, že ne každý takový je. Chvíli jsem nad tím celým přemýšlela. Nechtěla jsem ji hned odpálkovat s tím, že jí prostě nic nepůjčím. Chtěla jsem se nad tím zamyslet i z jejího pohledu.
Já sama nejsem zrovna v situaci, kdy bych mohl jen tak vysypat na stůl několik tisíc aby mi nechyběly. Rozhodla jsem se, že jí raději nepůjčím, protože jsem si nebyla jistá, kdy by mi peníze vrátila a jestli vůbec. Slušně jsem ji teda sdělila, že jí půjčit nemůžu. Odpověď byla strohá: „Ok, v pohodě.“
To se nedělá
Postupem času jsem cítila, že se semnou přestává bavit. Skoro jsme se nevídaly, když jsem jí napsala, tak reakce byla většinou „nemám čas“. Netrvalo to dlouho a jedna naše společná kamarádka mi přeposlala zprávy, které jí psala. Mluvila o mně jako o někom kdo ji zradil a zesměšnil. Některé zprávy mě opravdu zamrzely. Dokonce mě označila za „falešnou kamarádku“. V minulosti jsem jí několikrát pomohla. Je pravdou, že nikdy nešlo o peníze, ale když bylo potřeba pohlídala jsem jí psa nebo pomohla s pečením koláčů na rodinnou oslavu. Opravdu jsem nečekala, že v této situaci se proti mně takto otočí. Cítila jsem zradu a křivdu. Já jí přece nepůjčila, protože bych si o ní myslela něco špatného, ale především proto, že já sama nemám na rozhazování. A ještě k tomu za dovolenou, bez které se člověk klidně obejde nebo může vyrazit někam, kde to není tak drahé.
Pojďme si promluvit
Rozhodla jsem se, že to s ní musím vyřešit. Snažila jsem si s ní domluvit kafe s tím, že je to opravdu akutní a moc jsem ji prosila o to, aby přišla. Nakonec jsem ji přemluvila a potkala se semnou. Vysvětlila jsem jí můj pohled na věc a také mou finanční situaci. Očekávala jsem, že mě pochopí a udobříme se. Opak byl pravdou.
Řekla mi, že nečekala, že jí odmítnu pomoct. Dokonce řekla: „Toto si přátelé nedělají.“. V ten moment mě to dopálilo. Začala jsem jí připomínat všechny věci, kdy jsem jí pomohla, ale nic mi na to neřekla. Ani mi za to vlastně nikdy nepoděkovala. V ten moment jsem si uvědomila, že toto přátelství je pouze jednostranné. A o takové kamarádky já opravdu nemám zájem.
