Hlavní obsah
Zdraví

Optik mi radil, abych se vyhnula operaci očí laserem, neposlechla jsem ho

Foto: Freepik/freepik.com

Tvrdil, že laserová operace by mi mohla zhoršit zrak. Ale čím víc mě odrazoval, tím víc mi docházelo, o co mu celou dobu šlo.

Článek

„Tahle operace pro vás není vhodná“

Když mi to poprvé řekl, skoro jsem mu věřila. „Máte tenký rohovky, laser by to mohl spíš zhoršit,“ povídal vážně, zatímco si mě přeměřoval tím svým profesionálním kukučem. Ale něco mi na tom nehrálo. Vždycky jsem odcházela s něčím novým – nové kapky, nové čočky, nové obroučky. A ten pocit, že je to nějakej nikdy nekončící kolotoč, ve mně hlodal čím dál víc.

Po každé kontrole mě čekala pokladna. Jen za poslední rok jsem u něj nechala přes deset tisíc. A to nemluvím o tom, že se tvářil jako můj zachránce. Vždycky měl na všechno odpověď, všechno vysvětlil tak, že jsem si říkala: „Jo, dává to smysl.“ Až později mi došlo, že ten smysl měl hlavně pro něj.

Došlo mi to, když jsem šla jinam

Zlom nastal, když jsem byla na víkend u kamarádky v Brně. Tam jsem se dostala k jiné optometristce – jen tak, že mi praskla čočka a já potřebovala náhradní. Ta mi hned mezi řečí řekla, že bych mohla být ideální kandidát na laser. Žádný děsivý tón, jen fakta. Nabídla mi kontakt na kliniku a bylo to.

Doma jsem to zmínila svému optikovi. Najednou otočil. Začal strašit komplikacemi, riziky, že mi to můžou úplně pokazit. „Já vás znám nejlíp,“ opakoval několikrát. A já mu tehdy znovu skoro uvěřila. Ale něco mi říkalo, že tohle není o péči, ale o penězích.

A tak jsem se objednala na předoperační vyšetření v jiné klinice. Důkladné, žádný nátlak, všechno mi vysvětlili. Výsledek? Vhodná kandidátka. Prý škoda, že jsem s tím tak dlouho čekala.

Vidím. A taky vidím jeho motivaci

Operaci jsem podstoupila v lednu. Trvala asi 20 minut, a když jsem druhý den ráno otevřela oči, brečela jsem. Ne bolestí, ale štěstím. Po deseti letech jsem viděla ostře bez čoček.

Ale víc než to – začala jsem vidět i lidi jinak. Ten optik? Jasně, že mu šlo o to, aby si mě udržel. Měla jsem být jeho zlatá slepice. Každé moje „nevidím dobře“ pro něj znamenalo nový příjem. Teď už vím, proč mi to tak rozmlouval.

Jasně, není to černobílý. Možná měl i trochu pravdu. Možná to myslel částečně dobře. Ale víte co? Když dneska potkám někoho, kdo řeší brýle, čočky a všechno kolem, říkám mu: poslechni se. A zvaž, komu se vyplatí, že pořád nevidíš.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz