Hlavní obsah

Pes nám pořád utíkal k sousedovi. Bránili jsme mu, dokud jsme nezjistili pravý důvod

Foto: Freepik/freepik.com

Náš pes začal utíkat k sousedovi a my nechápali proč. Zkoušeli jsme mu v tom zabránit, dokud jsme nezjistili, že ho k tomu nevede zvědavost, ale něco mnohem dojemnějšího.

Článek

Pravidelné vycházky

Náš pes Ben byl vždycky klidný, poslušný a přítulný. Nikdy neutíkal, stačilo na něj zavolat a hned přiběhl. Jenže jednoho dne se to změnilo. Pokaždé, když jsme ho pustili ven, zmizel za plotem a zamířil k sousedovi. Zpočátku jsme si mysleli, že ho láká nějaký pach nebo kočka, ale brzy to začalo být podezřelé, chodil tam pravidelně, jako na povel.

Náš soused byl starší pán a bydlel sám. Vídali jsme ho málokdy, většinou jen když šel s taškou do obchodu. Byl spíše uzavřený a na první pohled nepůsobilo, že by měl o psy zájem. Přesto tam Ben mířil při každé příležitosti.

Zákazy

Zkusili jsme všechno, plot jsme zpevnili, dali vyšší branku, dokonce jsme Bena hlídali, když byl venku. Jenže stačilo na chvíli odvrátit pozornost a už byl pryč. Když jsme ho přivedli zpátky, vrtěl ocasem, jako by právě udělal něco skvělého.

Jednou jsem ho sledovala potají. Proklouzl mezerou za dřevěnou kůlnou a vběhl na sousedovu zahradu. Šla jsem za ním a uviděla, jak sedí vedle souseda, který seděl na lavičce a hladil ho po hlavě. Oba působili spokojeně, muž tiše mluvil a Ben ležel s hlavou na jeho kolenou. Nechtěla jsem je vyrušit, tak jsem se potichu vrátila.

Zvířecí láska

Později jsem souseda potkala u branky. „Doufám, že vám Ben nedělá problémy,“ řekla jsem omluvně. Pousmál se. „Ale vůbec ne. On si ke mně našel cestu sám.“ Pak se na chvíli odmlčel a dodal: „Měl jsem před rokem psa. Byl mu hodně podobný. Zemřel mi a od té doby je tu prázdno. A pak se objevil ten váš… no, asi vycítil, že mi je smutno.“

Zůstala jsem dojatá. Doma jsem to řekla manželovi a oběma nám došlo, že Ben prostě cítil něco, co my ne. Neutíkal z nudy, ale z potřeby, aby dával lásku tam, kde chyběla. Od té doby už mu nebráníme. Naopak, občas ho k sousedovi sami pustíme. Pán mu dává piškoty, povídá si s ním a občas i hlídá, když jsme pryč. Z Benova „útěku“ se stalo přátelství, které by nás samotné nenapadlo. A pokaždé, když se Ben vrací domů s veselým výrazem, říkám si, že psi mají někdy lepší intuici než lidé. Cítí, kdo potřebuje společnost a jdou tam, kam je srdce táhne.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz