Hlavní obsah
Příběhy

Přítel mě nepozval na rodinnou oslavu. Když jsem zjistila proč, zničilo mě to

Foto: Freepik/freepik.com

Těšila jsem se, že mě konečně oficiálně představí rodině. Místo pozvánky na oslavu jsem ale zůstala doma. Když jsem zjistila, proč mě tam nechtěl, cítila jsem se ponížená a zbytečná.

Článek

Měsíce spolu a nikdo mě nezná

Když jsme spolu s přítelem začali chodit, vypadalo to jako z pohádky. Byl pozorný, milý a romantický. Byli jsme spolu asi třičtvrtě roku a já stále neznala jeho rodinu. Já ho mé rodině představila přibližně po čtyřech měsících, co jsme spolu oficiálně byli. Po půl roce jsme se společně sestěhovali a stále nic. Nějaké přátelé mi představil a bylo to v pohodě, ale rodina nic. Ani o ní vlastně moc nemluvil nikdy. Jen jsem věděla, že má oba rodiče a dva bratry. To bylo celé. Já se ho občas samozřejmě zeptala, zda mě jim někdy představí. Reakce byly podivné: „Ještě není ta pravá chvíle.“ nebo „Vždyť to není vůbec důležité.“. Co si o tom myslet, že?

Rodinná oslava

Jednoho dne mi oznámil, že další víkend pojede domů k rodičům na oslavu narozenin. O tom, že bych měla jet také, nepadlo ani slovo. Nebudu lhát, že mě to nemrzelo, ale pořád jsem si říkala, že to asi nechce uspěchat. Tlačit jsem na něho nechtěla, přece jen to není otázka života a smrti. V týdnu před oslavou z něho ovšem vypadlo, že to bude oslava velká, protože máma slaví padesátiny. Přijede celá rodina. No, když jsem se to dozvěděla, tak mě to mrzelo ještě trošku víc. Ještě když to okomentoval slovy: „Radši pojedu sám, aby to nebylo divné.“, to mi situaci dvakrát nevysvětlil. Napadaly mě myšlenky, že se za mě třeba stydí, ale snažila jsem se to pustit z hlavy.

Nikdo mě tam nechtěl

Oslava proběhla. Přítel se vrátil v neděli večer do našeho bytu a nic moc mi o oslavě neřekl, jen že to bylo fajn. Tak jo. Sice jsem trošku čekala, že řekne, že mu bylo smutno, ale nevadí. Po oslavě dal na sociální síť fotku z oslavy. Byli tam opravdu všichni. Asi 70 lidí. A já nikde. Další den fotku okomentoval bratr od přítele: „Bylo to super. Škoda, že Kája nemohla dojet.“

Kdo je Kája? Začala jsem být nervózní. Hned jak došel z práce, tak jsem se ho zeptala. Nejdřív mlčel a uhýbal od otázky. Potom ale spustil: „Víš, to je má expřítelkyně, se kterou jsem byl 5 let.“ Cože?! Expřítelkyně? A jeho bratrovi tam evidentně chyběla. Mluvili jsme o tom dál. Vysvětlil mi celou situaci, že jeho rodina měli moc rádi jeho ex, že je stále tlačí k tomu, aby se k sobě vrátili, což ani jeden nechce. Proto mě tam nechtěl. Byla jsem překvapená a smutná. Mrzelo mě, že se za mě nepostavil a nedupnul si. Rodina mě tam asi ani nechtěla, když jsem nad tím přemýšlela. Věřím mu, že mě miluje, ale tohle mě opravdu zabolelo. Teď už ani já nemám zájem jeho rodinu poznat. Třeba se to časem změní. Kdo ví.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz