Článek
Škrábání a vrčení
Náš pes je chytrý, ale nikdy se nechoval zvlášť výstředně. Proto nás zarazilo, když se najednou začal každý den dobývat ke dveřím do sklepa. Neustále škrábal, kňučel a někdy i vytrvale štěkal. Nejprve jsme to brali na lehkou váhu. Mysleli jsme, že tam slyší myš nebo potkana a že jeho lovecký instinkt pracuje naplno. Jenže čím déle to trvalo, tím víc nás jeho chování znervózňovalo.
Každý večer se posadil k těm dveřím a nehnul se od nich celé hodiny. Nepomohly ani pamlsky, ani povely. Jako by mu na tom místě záleželo víc než na čemkoli jiném. Začal být neklidný, špatně spal a dokonce i odmítal jídlo. Bylo jasné, že to není jen planý poplach. Něco se tam dole muselo dít.
Co tam je
Dlouho jsme do sklepa nechodili. Byl to jen starý, vlhký prostor plný harampádí, kde jsme měli regály s nepotřebnými věcmi. Klíč byl schovaný v zásuvce, kam už se nějakou dobu nikdo nedíval. Když jsme konečně odemkli dveře, pes se vřítil dovnitř, jako by tam měl zakopaný poklad. Následovali jsme ho s baterkou a nestačili se divit. U zadní zdi sklepa, kde dřív stával těžký regál, byla malá mezera.
Pes k ní okamžitě přiběhl, začal zuřivě hrabat a štěkat, jako by nám chtěl něco ukázat. Odsunuli jsme regál a za ním se otevřela dutina, o které jsme neměli tušení. Uvnitř byla špinavá deka, několik prázdných lahví od vody a konzervy. Nešlo o zapomenuté věci z minulosti, vypadalo to, že tu někdo nedávno přespával. Vzduch byl zatuchlý, ale stále v něm byl cítit kouř z cigaret a pach potu. Měla jsem husí kůži po celém těle.
Volám policii
Okamžitě jsme zavolali policii. Když dorazila hlídka, potvrdili nám, že ve sklepě opravdu někdo pobýval. Podle stop usoudili, že tam člověk musel být ještě před pár dny. Nenašli jsme ho, ale zůstalo po něm dost věcí, aby bylo jasné, že tam trávil víc nocí. Ta představa byla děsivá. Celou dobu jsme spali jen o patro výš, zatímco se pod námi mohl schovávat cizí člověk. Pes nás varoval od prvního dne, jenže my jsme ho brali na lehkou váhu.
Dodnes se třesu, když si uvědomím, co všechno se mohlo stát, kdybychom to ignorovali ještě déle. Pes je od té chvíle pro nás nejen mazlíček, ale skutečný ochránce. A sklep, do kterého jsme kdysi chodili bezmyšlenkovitě, dnes otevírám jen s obrovskou dávkou strachu.
