Článek
Konečně odpočinek
S manželem jsme jeli na víkendový pobyt. Nechtěli jsme řídit, tak jsme si koupili jízdenky na autobus. Měl to být pohodlný spoj, pár hodin cesty, aspoň si cestou odpočineme. Protože jsme vezli i věci na turistiku, měli jsme s sebou větší batoh, takovou klasickou starou krosnu. Už má to nejlepší za sebou, ale pořád slouží dobře. Všechny zipy fungují a bereme si ji vlastně skoro na každý náš výlet.
Když jsme přišli k autobusu a chtěli si zavazadlo dát do spodního úložného prostoru, řidič se na nás podíval a řekl: „To jste si přivezli stan nebo co? S tímhle bych se styděl i na pionýrský sraz.“ Zůstali jsme stát s otevřenou pusou. Asi to byl vtip, ale on pokračoval s trapnými poznámkami a kýval hlavou k batohu s výrazem, jak kdyby se mu zvedal žaludek.
Manžel se neudržel
Chvíli bylo ticho. Cítila jsem, jak se na nás otáčí pohledy. Někdo se uchechtl, ale většina jen mlčela. Manžel se nadechl a už jsem věděla, že mu to nedá. Klidným hlasem řekl: „Ten batoh možná není módní doplněk, ale byl s námi v Nepálu, na Islandu a přežil několik vánic na Sněžce. Myslím, že toho procestoval víc než vy.“
Začala jsem se smát. Starší pár co stál za námi se začal smát také a další přikyvovali. Atmosféra se změnila. Řidič najednou ztichl, vzal náš batoh a beze slov ho naložil. Zbytek nastupování bylo tak trošku dusno. Když jsme potom ukazovali řidiči jízdenky, tak se na nás skoro ani nepodíval, ale nic jsme si z toho nedělali. Spíš nám to přišlo vtipné.
Někdy stojí za to se ozvat
Řidič nás zbytek cesty ignoroval, ale nikomu to nevadilo. My jsme seděli, dívali se na sebe a věděli, že jsme udělali dobře. Ne kvůli tomu, že jsme ho ztrapnili, ale protože jsme se nenechali ponížit za něco tak malicherného, jako je starý batoh. Myslím, že řidič autobusu by si měl zachovat tvář a neunášet se takovými nesmysly.
Chápu, že jde jen o starý batoh, ale ten řidič to říkal tak povýšeně. Vůbec jsme to nepochopili. Možná má takový smysl humoru, ale přišlo nám, že většina lidí se tomu moc nesmála. Smáli se spíš potom, co mu to manžel „nandal“.
