Článek
Jízda, která měla ušetřit čas
Byla jsem unavená a chtěla jsem se co nejrychleji dostat domů. Adresu jsem řekla jasně, řidič přikývl a vyjeli jsme. Trasu jsem znala. Jezdím ji často, vím, kudy se běžně jede i kolik zhruba stojí. První minuty probíhaly normálně. Pak jsem si všimla, že odbočil jinam, než jsem čekala.
Nechtěla jsem hned reagovat. Říkala jsem si, že možná objíždí kolonu, že ví něco, co já ne. Jenže další odbočka mě utvrdila v tom, že nejede zkratkou, ale naopak delší cestou. Podívala jsem se na navigaci v telefonu. Trasa se prodlužovala. A s ní i nepříjemný pocit, že se něco děje bez mého vědomí.
Ticho plné napětí
Zeptala jsem se klidně, proč jedeme tudy. Řekl, že je to rychlejší. Nezvedl hlas, ale jeho tón byl konečný. Jako by diskuse nebyla na místě. Znovu jsem namítla, že obvykle jezdím jinudy. Odpověděl podrážděně, že on to tady zná nejlíp. A jel dál. Seděla jsem vzadu a přemýšlela, jestli mám trvat na svém. Nebylo mi příjemné se hádat v cizím autě. Zároveň jsem cítila vztek, že někdo rozhoduje za mě. Každý další kilometr mi připadal zbytečný. A čím déle jízda trvala, tím víc jsem si byla jistá, že to není náhoda.
Když jsme dorazili, podívala jsem se na částku. Byla skoro dvojnásobná oproti tomu, co platím běžně. Upozornila jsem ho na to. Řekl, že jel podle navigace a že cena odpovídá vzdálenosti. Žádná omluva. Žádné uznání, že trasu změnil bez mého souhlasu. Jen strohé konstatování.
Pocit bezmoci
Zaplatila jsem. Ne proto, že bych souhlasila, ale proto, že jsem chtěla být pryč. Když jsem vystoupila, třásly se mi ruce. Ne strachem, ale frustrací. Z toho, že jsem se nechala zatlačit do kouta. Že jsem v cizím prostoru neměla pocit, že mám právo rozhodovat o vlastní cestě.
Doma jsem si to celé přehrávala znovu. Nešlo jen o peníze. Šlo o hranici, která byla překročena nenápadně, ale jistě. Někdo změnil pravidla a spoléhal na to, že nebudu protestovat. Od té doby si trasu hlídám. Ptám se hned. A i když se mi to příčí, raději budu nepohodlná než znovu sedět vzadu a mlčky sledovat, jak se moje cesta prodlužuje bez mého svolení.
