Článek
Osvěžení
Byli jsme v Egyptě na dovolené, první po dlouhé době. Slunce, moře, teplo, prostě přesně to, co jsme po roce práce potřebovali. Jedno odpoledne jsme se s manželem rozhodli zajít na plážový bar pro pivo. Nebylo to nic zvláštního, jen obyčejné lahvové, které tam měli skoro všichni turisté.
Objednali jsme dvě piva a čekali, až je číšník otevře. Když nám je podal, zazubil se a překvapivě dobrou češtinou řekl: „Dohromady čtyři sta korun.“ Nejdřív jsme si mysleli, že jsme špatně rozuměli. „Čtyři sta?“ zopakoval manžel. „To musí být omyl.“ „Ne,“ usmál se číšník a dodal: „Vy jste Češi, že? Češi jsou bohatí, vy to zaplatíte.“
Dobrý byznys
Byli jsme v šoku. U vedlejšího stolu seděla skupina Němců a my slyšeli, že za pivo platí sotva polovinu. Manžel se zvedl a šel to zkusit vyřešit. „To není fér,“ řekl číšníkovi. „Nemůžete mít různé ceny podle národnosti.“ Muž jen pokrčil rameny. „Můžu. Každý tu platí, kolik může.“
Lidé u stolků se po nás začali otáčet. Bylo mi trapně, ale zároveň jsem cítila vztek. „Tak tohle ne,“ řekla jsem manželovi. „To pivo tu necháme.“ Jenže číšník se jen zasmál: „Už jsem otevřel, musíte zaplatit.“ Nakonec jsme zaplatili, protože jsme nechtěli dělat scénu. Ale chuť na pivo i na dovolenou mě v tu chvíli přešla.
Bolavá pravda
Večer jsme to vyprávěli recepčnímu v hotelu. Jen se pousmál a pokrčil rameny. „Na plážích to dělají často. Češi, Poláci, Slováci, všichni dostanou jinou cenu. Vědí, že se nebudete hádat.“ „A co s tím můžeme dělat?“ zeptal se manžel. „Jednoduše, nekupujte na pláži. Kupte si pivo v obchodě a vezměte si ho s sebou. Tady je pravidlo: kdo se ozve, tomu příště účtují méně.“
Tak jsme to udělali. Další dny jsme si nosili pití sami a dávali si pozor, kde platíme. Když nás jeden z barmanů znovu poznal, zasmál se: „Aha, vy už víte, jak to tady chodí!“ Na konci dovolené jsme se tomu už smáli, ale zároveň nám to něco ukázalo. Někdy nejde o peníze, ale o princip. A možná právě proto jsme si nakonec těch dvou „nejdražších piv v životě“ vážili víc, než jsme čekali a připomněla nám, že i v ráji je dobré mít otevřené oči.
