Článek
Nepříjemné překvapení
Do obchodu jsem šla s jasným cílem a to koupit pár drobností na večeři. V peněžence jsem měla připravenou hotovost, protože tak platím nejraději. Mám ráda pocit, že peníze opravdu držím v ruce a že si utrácení lépe hlídám. Jenže tentokrát mě čekalo překvapení. Když jsem u pokladny podala prodavačce bankovky, odmítla je vzít. Prý přijímají pouze platby kartou.
Chvíli jsem si myslela, že jde o omyl. Hotovost je přece stále platidlo, kterým se běžně platí. Ale prodavačka jen pokrčila rameny a trvala na svém. „Musíte zaplatit kartou, jinak to nepůjde,“ řekla. Připadala jsem si trapně, jako by s hotovostí bylo něco špatného, a cítila, jak se za mnou tvoří fronta. Lidé postávali a já měla chuť se propadnout do země.
Moje rozhodnutí
Nakonec jsem tašku s nákupem nechala na pokladně, popřála prodavačce hezký den a odešla. V tu chvíli jsem cítila zvláštní směs vzteku a zklamání. Nešlo ani tak o to, že bych neměla platební kartu, tu mám samozřejmě. Ale nelíbilo se mi, že mě někdo nutí, jakým způsobem mám zaplatit. Když jsem odcházela, tak jsme cítila bodavé pohledy od pokladní, ale zároveň i svým způsobem zadostiučinění.
Cestou domů jsem přemýšlela, kam se svět posouvá. Všude slyšíme o digitalizaci, o tom, že hotovost mizí, ale já mám pocit, že tím ztrácíme kus svobody. Peníze jsou přece peníze, ať už je mám na účtu nebo v peněžence. Pokud stát stále vydává bankovky a mince, proč bych se měla cítit, že dělám něco špatně, když je použiji?
Manželova reakce
Doma jsem o tom vyprávěla manželovi a dětem. Názory se různily, děti by nejraději platily jen mobilem, protože je to prý rychlejší a pohodlnější. Manžel mě naopak podpořil, že hotovost má stále své místo a že bychom se neměli nechat tlačit do věcí, které nám nejsou příjemné. Možná je to generační pohled, možná jen obyčejná potřeba mít na výběr.
Od té doby do toho obchodu nechodím. Ne z trucu, ale z principu. Chci si sama zvolit, jak zaplatím za věci, které kupuji. A i když se může zdát, že jde o maličkost, pro mě je to symbol toho, že nechci, aby mi někdo diktoval pravidla tam, kde by měla rozhodovat svobodná volba.
