Článek
Když se zvedne mlha nad Labem, z rovin Polabí se jako temný ostrov vynoří hora Říp. Osamělý kužel čedičového původu, který z dálky připomíná spícího obra. Není náhodou, že právě tato hora se stala jedním z nejsilnějších symbolů české země. Není zde žádný horský hřeben, žádná pohoří, jen jedna jediná hora, která z okolní roviny vystupuje s takovou důstojností, že musela upoutat pozornost už v dávných dobách.
Říp leží nedaleko Roudnice nad Labem, v srdci dolního Polabí, a jeho výška 459 metrů nad mořem je sice skromná, ale pohled z jeho svahů bývá velkolepý. Kdo někdy stál na vrcholu, ví, že panorama, které se otevírá od Českého středohoří až po Říčany má v sobě cosi posvátného.
Hora z ohně, sopečný původ Řípu
Před více než 25 miliony let tu v době třetihor hučela země. Magma z hlubin planety si hledalo cestu na povrch a vynořilo se v podobě sopky, která chrlila čedičovou lávu. Ta postupně utuhla a vytvořila nefelinitové těleso, z něhož se později zvětráváním zrodila dnešní hora.
Díky tomu je Říp jedním z nejstarších a zároveň nejzajímavějších sopečných útvarů v Čechách. Na svazích dodnes najdete kameny s drobnými krystaly olivínu, minerálu, který vzniká jen v extrémních teplotách hluboko pod zemí. Vědci dodávají, že právě proto má hora Říp neobvyklou, magnetickou energii. Možná i to vysvětluje, proč je lidé odpradávna vnímali jako posvátné místo.
Pověst o praotci Čechovi
S Řípem je neodmyslitelně spjata slavná legenda o praotci Čechovi. Podle ní kdysi dávno putoval kmen Slovanů z dalekých zemí na západ. Dlouho hledali místo, kde by mohli zůstat, až jednoho dne jejich vůdce Čech stanul na vrcholu hory, rozhlédl se do kraje a řekl:
„To jest ona země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající. Zde se usadíme a zde budeme žít.“
Lid se zaradoval a od té doby nese země jméno Čechy.
Legenda má hluboký symbolický význam,Říp se stal kolébkou české identity, místem zrodu národa. Ať už praotec Čech opravdu existoval, nebo ne, duch jeho rozhodnutí v krajině přetrval.
Rotunda svatého Jiří, kamenný svědek věků
Na samotném vrcholu stojí rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha, jeden z nejcennějších dochovaných románských památníků v Čechách. Byla postavena kolem roku 1039 a původně sloužila jako poutní kaple.
V roce 1126 zde nechal kníže Soběslav I. postavit památník vítězství nad císařem Lotharem u Chlumce. Od té doby se stala rotunda symbolem české státnosti, malým chrámem, který připomíná, že dějiny tohoto národa se neodehrávají jen v palácích, ale i na posvátných kopcích.
Uvnitř rotundy vládne ticho, jaké známe jen z dávných svatyní. Když se paprsek světla dotkne kamenných zdí, připomene návštěvníkovi, že stojí na místě, které spojuje čas, víru i příběhy.
Tajemství podzemí Řípu
Kolem hory koluje i řada záhad. Někteří badatelé tvrdí, že se v jejím nitru nachází rozsáhlé podzemní prostory,bsnad zbytky dávné jeskyně, snad dílo lidských rukou. Místní legendy mluví o pohanské svatyni nebo chrámu v nitru hory, kam se údajně dalo vstoupit ještě v dobách Karla IV.
Geologové sice tvrdí, že Říp je jednolitý čedičový masiv bez větších dutin, ale kdo ví,čedičové sopky často ukrývají pukliny, praskliny a drobné kaverny, kde může být cosi skryto. Možná se tak i tady mísí realita s mýtem.
Hora, která volá
Říká se, že každý Čech by měl aspoň jednou v životě na Říp vystoupit. Ne kvůli výšce, ale kvůli tomu, co hora představuje. Když se člověk rozhlédne z vrcholu a vidí, jak se kolem rozprostírá Polabí, pochopí, proč právě tady praotec Čech řekl své slavné slovo.
Říp je místem, kde se země dotýká dějin – kde se sopečný oheň třetihor mísí s ohněm lidské paměti. A kdo tu chvíli ztiší krok, může zaslechnout, jak se z nitra hory tiše ozývá dávný hlas:
„Zde je váš domov.“
