Článek
Kruh u Jilemnice patří k obcím, které se na mapě mohou zdát nenápadné, ale při bližším poznání odhalují hluboký a klidný příběh Podkrkonoší. Leží jen několik kilometrů severně od Jilemnice, města často označovaného jako brána do Krkonoš, a přesto si po staletí uchovává vlastní rytmus, paměť i tvář. Není to místo, které by se předvádělo, Kruh se spíše otevírá těm, kdo jsou ochotni zpomalit a vnímat krajinu i historii v jejich přirozené podobě.
Obec je rozložena v mírně zvlněné krajině podhůří, kde se pole a louky plynule střídají s lesními porosty. Tato poloha byla od pradávna výhodná. Půda zde nebyla tak nehostinná jako výše v horách, ale přesto nabízela dostatek pastvin, dřeva i vody. Krajinou obce protéká Kružský potok, nenápadný vodní tok, který však po generace tvořil přirozenou osu života. Jeho klikatící se proud určoval umístění usedlostí, zahrad i cest a poskytoval vodu lidem i dobytku. Potok nebyl divoký, spíše klidný a vyrovnaný – stejně jako kraj, jímž protéká. V jarních měsících, kdy taje sníh v Krkonoších, ožívá a rozlévá se do luk, v létě se mění v tichého společníka každodenních procházek.
Vznik Kruhu souvisí se středověkou kolonizací Podkrkonoší, kdy se kraj postupně osidloval v návaznosti na rozvoj zemědělství a blízkých městských center. První písemné zmínky o obci se objevují ve vazbě na panství, k němuž Kruh patřil, a od počátku byl jeho osud spjat s Jilemnickem. Samotný název obce vyvolává dodnes otázky, tradičně se vykládá jako odkaz na kruhovité uspořádání pozemků nebo návsi, případně na starší místní označení terénu. Ať už je původ jména jakýkoli, Kruh se postupně stal stabilním sídlem, jehož obyvatelé byli pevně spjati se zemí.
Kružský potok - trošku zvláštní zpevnění břehu
Po staletí zde převládalo zemědělství. Jednotlivé usedlosti byly obklopeny poli, loukami a pastvinami, hospodářství se dědila z generace na generaci a s nimi i odpovědnost za půdu. Selská tradice nebyla jen způsobem obživy, ale také základem společenského řádu. Rok měl svůj pevný rytmus, setí, žně, dožínky, zima, kdy se život přesouval do chalup a stájí. Kružský potok byl přirozenou součástí tohoto koloběhu, sloužil k napájení dobytka, zavlažování i drobným hospodářským účelům.
Blízká Jilemnice sehrávala v životě obce významnou roli. Byla místem trhů, řemesel, vzdělání i duchovního života. Obyvatelé Kruhu do města docházeli, ale zároveň si udržovali vlastní identitu a komunitní vazby. V 19. století, kdy se Jilemnice stala důležitým centrem osvěty a školství, pronikaly tyto vlivy i do Kruhu. Rostla gramotnost, měnil se způsob života, ale zemědělský charakter obce zůstával zachován.
Dvacáté století přineslo zlomové okamžiky. První světová válka zasáhla obec ztrátami i hospodářskými potížemi, druhá světová válka pak znamenala další období nejistoty a strachu. Přestože Kruh nestál v centru velkých historických událostí, války se dotkly každodenního života jeho obyvatel. Po roce 1948 následovala kolektivizace zemědělství, která zásadně proměnila tradiční způsob hospodaření. Půda, k níž měli lidé osobní vztah, se stala součástí jednotného systému, což změnilo nejen krajinu, ale i sociální strukturu obce.
Po roce 1989 se Kruh znovu proměnil. Část půdy se vrátila původním majitelům, jiná našla nové využití. Obec se stala místem, kde se mísí trvalé bydlení s rekreačním, staré chalupy ožívají o víkendech a prázdninách, zatímco stálí obyvatelé udržují kontinuitu každodenního života. Kružský potok dál tiše protéká obcí a připomíná, že některé věci se nemění ani v čase rychlých společenských proměn.
Dnešní Kruh u Jilemnice je klidnou podkrkonošskou obcí, která těží ze své polohy i historie. Blízkost hor, krajina formovaná po staletí lidskou prací a nenápadné přírodní prvky vytvářejí celek, který působí vyváženě a přirozeně. Kruh není místem velkých gest ani turistických atrakcí. Je místem paměti, ticha a každodennosti – vesnicí, kde se historie nevypráví nahlas, ale je čitelná v krajině, v toku potoka i v samotném uspořádání lidských sídel.
