Článek
Představte si Prahu na začátku dvacátého století. Tramvaje rachotí ulicemi, svět za hranicemi je ještě daleko a cesta do Jižní Ameriky představuje pro většinu lidí něco téměř nepředstavitelného. A právě tam se chtěl podívat mladý Otakar Batlička.
Narodil se 12. března 1895 v Praze. Už od mládí ho lákal svět a ve čtrnácti letech se vydal na cestu. Po měsíci se ozval z Argentiny. A svět, který znal jen z vyprávění, najednou ležel přímo před ním.
Následující roky nebyly žádnou pohodlnou dovolenou. Batlička se živil, jak se dalo. Pracoval jako plavčík, potápěč, rybář, kormidelník nebo telegrafista. Později působil také jako boxer, zlatokop či honák. Během svých cest poznal Jižní Ameriku a dostal se i do dalších částí světa.
Otakar Batlička
Jednou se ocitl dokonce u výpravy, která v brazilském státě Mato Grosso vyměřovala trasu železnice.
Svět mu poskytoval příběhy jeden za druhým. Batlička si je ukládal. Ještě tehdy netušil, že je jednou bude vyprávět českým klukům.
Když se vrátil do Prahy, mohl mít za sebou život, který by vydal na několik románů. Jenže Batlička nezůstal sedět. Pracoval u Elektrických podniků, jezdil s tramvají, řídil, hlídal v noci, prováděl cizince a věnoval se boxu.
A potom přišlo rádio. Radiotechnika ho fascinovala. Stal se radioamatérem a radiotelegrafistou a od roku 1930 dokonce pořádal bezplatné kurzy radiotelegrafie pro mládež.
Rádio pro něj znamenalo možnost spojit se s někým, koho nikdy neviděl a kdo mohl být stovky nebo tisíce kilometrů daleko. A právě tahle schopnost měla později sehrát v jeho životě zásadní roli. Nejdříve mu ale pomohla stát se spisovatelem.
V roce 1938 začaly v Mladém hlasateli vycházet jeho dobrodružné povídky. Čtenáři dostávali příběhy z moře, džungle, cizích zemí a nebezpečných situací. Batlička přitom čerpal také ze zkušeností, které během svého života získal.V letech 1938 až 1941 napsal více než 180 povídek. Pro mladé čtenáře byl autorem dobrodružství.
Jenže potom přišel rok 1939. A dobrodružství se změnilo ve skutečnost. Německá okupace změnila život celé země. Batlička se zapojil do protinacistického odboje a jeho znalosti radiotechniky najednou dostaly úplně jiný význam. Působil v odbojové skupině podzemní organizace Obrana národa Východ a prostřednictvím radiového spojení udržoval kontakt s odbojovými strukturami v zahraničí.
Vysílat z okupované Prahy nebylo dobrodružství. Byla to hra o život. Každé vysílání mohlo prozradit místo, odkud signál přichází. Každá chyba mohla znamenat zatčení nejen vysílače, ale také lidí, kteří mu pomáhali. Batlička přesto pokračoval.
Člověk, který kdysi poznával svět prostřednictvím rádia, teď využíval své technické znalosti v boji proti nacistické okupaci..Gestapo však bylo stále blíž.
Dne 14. října 1941 Batličku zatklo gestapo. Následovaly výslechy v Petschkově paláci a věznění. Poté byl převezen do Malé pevnosti Terezín.
Už nebyl spisovatelem, který posílá své hrdiny do nebezpečných krajů. Tentokrát byl sám vězněm. V polovině ledna 1942 byl odsouzen k trestu smrti.
Začátkem února následoval transport do koncentračního tábora Mauthausen. Tam už nebylo kam utéct. Dne 13. února 1942 byl Otakar Batlička v Mauthausenu zavražděn společně s dalšími českými odbojáři. Nacisté ho usmrtili injekcí benzenu do srdce. Bylo mu 46 let.
Batlička zemřel, ale jeho příběhy ne. Po válce se k jeho povídkám vracely další generace čtenářů. Kluci, kteří stejně jako on kdysi snili o dalekých zemích, četli jeho příběhy o moři, džungli a dobrodružství.
Pamětní deska Otakara Batličky na domě v Čiklově ulici 624/7, Praha-Nusle.
Jenže když dnes známe celý jeho život, dostávají jeho povídky trochu jiný význam. Batlička celý život poznával svět. Vyzkoušel desítky zaměstnání, věnoval se radiotechnice a své zkušenosti proměňoval v příběhy.
A potom přišla chvíle, kdy už žádný příběh psát nemusel. Stačilo se rozhodnout, na kterou stranu se postaví. Batlička si vybral odboj. Věděl, že riskuje život. A přesto pokračoval.
Jeho život tak nakonec připomíná jednu z jeho vlastních povídek. Jen s tím rozdílem, že tentokrát nebyla vymyšlená a její konec nenapsal spisovatel. Napsal ho život.
Otakar Batlička zemřel v Mauthausenu. Jeho příběh ale přežil.
