Článek
Mohla zůstat doma. Mohla žít životem, který jí její původ nabízel, obklopena pohodlím londýnské aristokracie. Místo toho se po první světové válce vydala do nového Československa, kde válka sice skončila, ale její následky zůstávaly v nemocnicích, domácnostech a především v tělech lidí oslabených hladem a nemocemi.
Lady Muriel Pagetová se narodila roku 1876 v Londýně jako dcera dvanáctého hraběte z Winchilsea. Už během první světové války se věnovala humanitární práci a působila také v Rusku. Právě tam se setkala s Tomášem Garriguem Masarykem, s nímž později zůstala v kontaktu.
V únoru 1919 přijela do Prahy s první zásilkou zdravotnického materiálu. Československý červený kříž tehdy vedla Alice Masaryková a právě na její žádost se britská pomocná mise postupně zaměřila také na Slovensko. Pagetová nechtěla rozhodovat jen podle zpráv z kanceláří. Během přibližně šesti týdnů projela automobilem více než 3000 mil, tedy přes 4800 kilometrů, aby sama poznala, kde je situace nejhorší.
Lady Muriel Paget v březnu 1921 při slavnostním otevření dětské nemocnice v Bytčici
Na Slovensku byla situace mimořádně těžká. Chyběly potraviny, léky, zdravotnické vybavení i odpovídající sociální péče. A potom přišel tyfus.
Na Kysucích se rozšířila epidemie skvrnitého tyfu a jedním z míst, kde mise zasahovala, byla Turzovka. V listopadu 1919 zde byla v budově místní školy otevřena epidemická nemocnice s třiceti lůžky. Výuka musela ustoupit nemocným.
Jenže nemocnice potřebovala zdravotníky a ti, kteří do ní vstupovali, dobře věděli, že před nákazou nejsou chráněni jen proto, že přijeli pomáhat z Británie.
Jednou z nich byla zdravotní sestra Margaret McCallumová ze Skotska. Při péči o nemocné se nakazila skvrnitým tyfem a 30. září 1919 zemřela ve věku 42 let. Její hrob se dodnes nachází u kostela v Turzovce.
Nemocnici v Turzovce na Slovensku zřídila mise Britského červeného kříže pod vedením Muriel Pagetové
V tu chvíli už příběh britské mise nebyl jen příběhem pomoci z dálky. Měl konkrétní tvář, konkrétní jméno a cenu, kterou někdo zaplatil vlastním životem.
A nemocnice nestačila.
Mise proto vedle léčby rozšířila pomoc také o stravování dětí, sociálně-zdravotní péči a zařízení pro podvyživené děti. Podle odborné historické studie vzniklo během jejího působení na Slovensku 100 stravovacích a distribučních stanic, kde se po téměř dva roky denně stravovalo přibližně 24 000 dětí. Dalších 16 sociálně-zdravotních stanic poskytovalo péči dětem a matkám a prošlo jimi více než 22 000 dětí.
To jsou čísla, která se dobře vejdou do historické tabulky. Jenže za každým z nich bylo dítě, které mělo hlad.
Pomoc se dostávala do řady míst na Slovensku. Vznikl domov pro podvyživené děti v Modře, zařízení v Košicích, stravovací stanice například v Žilině, Vrútkách a Ružomberku a významnou stopu zanechala mise také v Bytčici, kde byl zakoupen objekt pro dětské zdravotnické zařízení. Důležitou součástí práce bylo také vzdělávání matek a šíření základních poznatků o péči o malé děti.
Lady Muriel Pagetová přitom nebyla lékařkou. Její síla byla jinde. Dokázala získávat podporu, organizovat lidi, shánět prostředky a spojovat jednotlivé části pomoci tak, aby se dostaly tam, kde byly potřeba.
Když bylo třeba jídlo, musel ho někdo zajistit. Když bylo třeba nemocniční lůžko, musel někdo najít prostor. Když chyběli zdravotníci, musel je někdo přivést. A když bylo potřeba zjistit, kde je situace nejhorší, Pagetová tam jela.
Britská pomocná mise rozdávala v letech 1919-1922 na Slovensku potřebným oblečení, ložní prádlo, a zajišťovala stravování pro hladovějící
V Turzovce nemocnici na konci roku 1919 převzal Československý červený kříž a po odeznění epidemií byla později zrušena. Samotná Pagetová však ve své humanitární práci pokračovala i v dalších letech. Její mise pomáhala na Slovensku až do počátku dvacátých let a její práce se soustředila především na děti, matky a zdravotní péči.
Její příběh proto není jen příběhem aristokratky, která přijela do chudé země pomáhat. Je příběhem ženy, která svůj společenský vliv proměnila v konkrétní pomoc.
Lady Muriel Pagetová zemřela 16. června 1938 v Londýně ve věku 61 let. Evropa tehdy znovu směřovala k další katastrofě. Odešla žena, která před dvaceti lety přijela do Československa pomáhat lidem poznamenaným první světovou válkou.
Mohli bychom si ji představovat jako aristokratku v elegantních šatech, která se na chvíli vydala do vzdálené země a potom se vrátila domů.
Muriel Pagetová
Jenže její skutečný příběh vedl přes tisíce kilometrů cest, nemocnice, dětské jídelny, podvyživené děti a epidemii, která dokázala zabít i ty, kteří přijeli pomáhat.
A někde na začátku té cesty byla žena, která se mohla jednoduše otočit zády. Neudělala to. Možná právě proto bychom na její jméno neměli zapomenout.
