Článek
Nad střechami starého Berouna se pomalu zvedal večerní opar. Cestičky na Městské hoře už téměř osiřely, jen sem tam prošel opozdilý pejskař nebo rodina vracející se z výletu. Ve vzduchu bylo cítit mokré listí, chlad kamenů a ticho, které přichází těsně před soumrakem. A právě tehdy se zpoza stromů ozvalo hluboké zafunění. Kuba se probudil.
Mohutný hnědý medvěd se pomalu zvedl ze svého oblíbeného místa pod skalou a líně přešel k jezírku. Voda se zachvěla a v jejím odrazu se na okamžik objevil obraz starého medvěda, který už dávno není hravým medvídětem z televizních obrazovek. Přesto ho lidé stále poznávají. Poslední z legendárních Méďů.
Medvědarium Beroun
Kdysi tu nebyl sám. Po výběhu se honili tři bratři, Kuba, Vojta a Matěj. Řvali na sebe, prali se, převraceli sudy a jejich těžké tlapy duněly po kamenech nad městem. U zábradlí postávaly davy lidí, děti tiskly nosy k plotu a dospělí se usmívali, protože v těch medvědech pořád viděli kus vlastního dětství. Večerníček, který znal téměř každý.
Jenže čas v medvědáriu plyne jinak. Pomaleji. Tíživěji. Nejdřív odešel Vojta. Pak i Matěj. A s každým dalším rokem začalo být na Městské hoře o něco větší ticho. Kuba zůstal sám.
Lidé říkají, že medvědi samotu zvládají dobře. Možná ano, možná ne. Když se navečer celý areál utiší a mezi stromy začne foukat vítr, působí medvědárium zvláštně. Skoro jako místo, kde pořád zůstaly otisky starých příběhů.
Stačí chvíli stát u zábradlí a poslouchat. Praskání větví. Šum korun stromů. Dusot těžkých tlap, který se rozléhá mezi kamennými zdmi nad Berounem. A pak se ze šera pomalu vynoří obrovská silueta. Kuba.
Pomalu obejde svůj výběh, zastaví se u vody a zadívá se směrem k lesu. Jako by naslouchal něčemu, co lidé už dávno neslyší. Jako by čekal, že se z temných stromů každou chvíli vrátí jeho bratři.
A právě tehdy člověk pochopí, proč je návštěva berounského medvědária jiná než obyčejná zoo.
Není to jen místo se zvířetem za plotem. Je v tom kus starých večerů u televize, vůně dětství, zašlé vzpomínky i zvláštní melancholie, která se člověku dostane pod kůži až ve chvíli, kdy tam opravdu stojí.
Když potom schází dolů z Městské hory zpět do ulic Berouna, často se ještě jednou otočí. Nahoru do tmy mezi stromy…
---
Václav Chaloupek proslavil medvědí trojici Kubu, Vojtu a Matěje ve večerníčku Méďové. Medvíďata se narodila v roce 2000 v Českém Krumlově a lidé mohli sledovat jejich vyrůstání téměř od prvních dnů života. Po skončení natáčení našli nový domov v medvědáriu v Berouně, na Městské hoře. Díky televiznímu seriálu se z nich stali jedni z nejznámějších medvědů v Česku. Dnes z trojice žije už jen Kuba, který v Berouně stále připomíná oblíbený příběh mnoha generací diváků.Protože tam stále žije poslední z Méďů. Tichý strážce nad městem…
Oficiální stránky Medvědaria, Medvědarium, Kuba
