Článek
Ráno se vesnice Skryje probouzí do klidného ticha. Rosa ještě leží na trávě, listy stromů jsou těžké vlhkostí, a vzduch voní po lese a zemi. Vybalíte batoh, nasadíte pevnou obuv a vydáte se po modře značené turistické stezce, která vás zavede do srdce Křivoklátska. Každý krok na kamenné a listím pokryté cestě vás vzdaluje od ruchu civilizace a přibližuje k místu, kde se příroda ukáže ve své nedotčené podobě.
Les kolem vás je hustý, ale ne nepřístupný. Olše a jasany se ohýbají nad úzkou cestou, jedle a habry vytvářejí stín a vůni jehličí a pryskyřice. Potok, Zbirožský potok, vás doprovází šuměním, nejprve jen vzdáleně, pak stále hlasitěji, až začnete slyšet jeho rytmus jako pozadí celého výletu. Při přechodu přes dřevěnou lávku nad prudkým korytem cítíte chlad vlhkého vzduchu a jemně se dotýkáte vody, která pospíchá dolů mezi kameny.
Jak se cesta klikatí dolů, objevuje se první pohled na údolí. Skály zde jsou tmavé, tvrdé, sopečného původu, tvoří strmé stěny, které téměř sahají k vodě. Potok se zde zužuje, jeho proud je divoký a naplněný energií. Voda musela v průběhu tisíciletí prorazit skalní bariéru a vytvořit úzkou průrvu, ve které se zastavila, aby vznikla horní tůň.
Tato horní tůň je průzračná a hluboká, odráží zelenou koruny stromů, šedé skály i oblohu. Je tady ticho přerušované jen šploucháním vody a zpěvem ptáků. Sednete si na kámen u břehu a ponoříte ruce do chladivé vody, která je tak čistá, že vidíte každého raka, který se pomalu pohybuje po kamenném dně. Voda zde vytváří dokonalé prostředí pro vranku obecnou a jiné drobné vodní živočichy, kteří dokazují, že ekosystém je zdravý a chráněný.
Skryje
Nad horní tůní se stéká menší vodopád, Skryjský vodopád. Není vysoký, měří jen něco přes metr, přesto má svůj rytmus a sílu. Kapky dopadají na kameny, odrážejí světlo a vytvářejí dojem miniatury divoké přírody. Když stojíte u něj, slyšíte proudění, cítíte chlad a vlhkost, a je vám jasné, že jste v prostoru, který se vyvíjel miliony let geologických změn.
Kolem jezírek a vodopádu se rozkládá hustý lesní porost. Na okraji cesty rostou kapradiny a malé keře, mech pokrývá kameny a spadané větve. Každý pohyb, každý zvuk, každý záblesk světla mezi stromy působí, jako by se příroda sama ukazovala v celé své kráse. Lesné údolí je zároveň chráněnou rezervací, a proto je zde možné zahlédnout i vzácné druhy rostlin, které vyžadují stín a vlhko.
Při pohledu kolem sebe si uvědomíte kontrast mezi tvrdými skalami, průzračnou vodou a měkkou zelení lesa. Tento kontrast, kombinovaný s rytmem vody, světlem a stíny, vytváří atmosféru, která vás pohltí. Je to místo, kde člověk cítí pokoru a klid, kde je možné zpomalit, zhluboka dýchat a naplno vnímat přítomný okamžik.
Cesta zpět je stejně poutavá jako cesta sem. Každý krok vás vede podél potoka, přes lávky a kameny, mezi stromy a skalami. Světlo se mění, voda šplouchá jiným tónem, a vy si uvědomujete, že jste byli součástí malého zázraku přírody. Skryjská jezírka a vodopád nejsou jen cílem výletu, jsou zážitkem, který vás učí zpomalit a vnímat krásu, která existuje mimo městský shon a každodenní starosti.
Praktické tipy pro výlet
Výchozí bod, obec Skryje, modře značená turistická stezka, délka cca 3 km k jezírkům. Cesta je v některých úsecích náročnější, občas kameny, úzká stezka nad potokem.
V okolí rezervace jsou vhodná místa v lese mimo ochranná pásma, doporučuje se však použít pouze vyhrazené oblasti pro táboření a dodržovat pravidla CHKO Křivoklátsko.
