Článek
Je pozdní večer roku 1950. Za okny porodnice je tma a chodby nemocnice zalévá jen tlumené světlo. Na porodním sále právě přichází na svět chlapeček. Místnost na okamžik ztichne. Dítě sice dýchá, ale jeho kůže má namodralý odstín. Lékaři vědí, že právě teď rozhodují vteřiny. Je potřeba okamžitě zjistit, zda jde jen o přechodný stav, nebo zda novorozenec potřebuje neodkladnou pomoc.
Dnes sáhnou po postupu, který znají porodníci na všech kontinentech. Během několika desítek sekund zhodnotí srdeční činnost, dýchání, svalové napětí, reakci na podráždění i zbarvení kůže. Výsledkem je několik čísel, která pomohou rozhodnout o dalších krocích péče.
Ještě v první polovině 20. století ale podobný jednotný systém neexistoval. Každý lékař se řídil především vlastní zkušeností. A právě to chtěla změnit americká lékařka Virginia Apgar. Žena, jejíž jméno dnes zná každý porodník, přestože většina rodičů o ní nikdy neslyšela.
Přitom její cesta na vrchol medicíny nebyla vůbec jednoduchá.
Virginia Apgar se narodila 7. června 1909 v americkém Westfieldu ve státě New Jersey. Její otec byl amatérský vynálezce a elektrikář. Doma se neustále něco opravovalo, zkoumalo a vylepšovalo. Právě tam se u malé Virginie probudila zvídavost, která ji provázela celý život.
Vedle vědy milovala hudbu. Hrála na housle, violoncello i další nástroje. Kdo ji znal, vzpomínal, že měla neuvěřitelnou energii. Jen málokdo tehdy tušil, že právě tato drobná žena jednou ovlivní život téměř každého člověka na planetě.
Po studiu na Mount Holyoke College nastoupila na Columbia University College of Physicians and Surgeons v New Yorku. Jejím snem byla chirurgie. Jenže třicátá léta nebyla ženám v operačních sálech příliš nakloněna. Její učitel, uznávaný chirurg Allen Whipple, jí doporučil, aby si zvolila jiný obor. Nebylo to proto, že by pochyboval o jejích schopnostech. Věděl ale, jak těžké bude pro ženu v tehdejší době získat místo chirurga.
Virginia mohla svůj sen vzdát. Místo toho přijala novou výzvu. Začala se věnovat anesteziologii, tehdy poměrně mladému lékařskému oboru. Rozhodnutí, které tehdy mohlo působit jako krok stranou, se později ukázalo jako jeden z nejdůležitějších okamžiků v dějinách moderní medicíny.
V roce 1938 se stala první ženou, která vedla oddělení anesteziologie na Columbia University.
Práce ji přivedla na porodní sály. Téměř každý den sledovala první okamžiky lidského života. Některé děti hlasitě plakaly už při prvním nadechnutí. Jiné zůstávaly nehybné, měly slabý tep nebo dýchaly jen obtížně.
Stále častěji si kladla stejnou otázku. Jak může lékař během několika desítek sekund spolehlivě poznat, které dítě potřebuje okamžitou pomoc?
Rozhodující okamžik přišel v roce 1949. Jeden ze studentů medicíny se Virginie Apgar zeptal, jak by měl rychle hodnotit stav novorozence po porodu. Virginia vzala papír a během několika minut načrtla pět jednoduchých kritérií.
Srdeční činnost. Dýchání. Svalové napětí. Reakci na podráždění. Barvu kůže. Každý ukazatel bylo možné ohodnotit dvěma, jedním nebo žádným bodem. Celkový součet od nuly do deseti poskytl lékaři během několika okamžiků rychlou informaci o aktuálním stavu dítěte.
Nebyla to diagnóza. Nebyla to předpověď budoucnosti. Byl to jednoduchý způsob, jak neztratit drahocenný čas.
Následující roky svůj systém pečlivě ověřovala. V roce 1953 jej představila odborné veřejnosti v časopise Current Researches in Anesthesia & Analgesia. Lékaři velmi rychle pochopili jeho význam.
Metoda se začala šířit Spojenými státy a brzy překročila jejich hranice. Dnes se podle Apgar skóre hodnotí téměř každý novorozenec na světě. Přestože moderní medicína nabízí mnohem složitější vyšetření, těchto pět jednoduchých ukazatelů zůstává prvním krokem při posouzení zdravotního stavu dítěte.
Zajímavostí je, že známá zkratka APGAR nevznikla jako původní název metody. Až později lékaři vytvořili mnemotechnickou pomůcku z anglických slov Appearance, Pulse, Grimace, Activity a Respiration, aby si studenti systém snadněji zapamatovali.
Virginia Apgar však nebyla jen špičkovou lékařkou. Milovala létání, fotografování, rybaření i hudbu. Sama opravovala hudební nástroje a její kolegové vzpomínali, že byla neobyčejně vtipná, energická a dokázala povzbudit každého kolem sebe.
V roce 1959 získala titul Master of Public Health na Johns Hopkins University. Následně začala pracovat pro organizaci March of Dimes, kde se věnovala prevenci vrozených vad, podpoře zdravého těhotenství i vzdělávání budoucích rodičů.
Nikdy neměla vlastní děti. Přesto ovlivnila první okamžiky života stovek milionů novorozenců více než téměř kdokoliv jiný.
Virginia Apgar zemřela 7. srpna 1974 v New Yorku ve věku pětašedesáti let.
Její jméno dnes možná většina rodičů nezná. Přesto se s její prací setká téměř každé dítě, které přijde na svět.
Až se dnes večer někde na druhém konci světa narodí další chlapeček nebo holčička, lékař se na několik okamžiků zastaví. Zkontroluje tep, dýchání, svalové napětí, reakce i barvu kůže. Zabere mu to sotva minutu.
A právě v té jediné minutě bude stále žít odkaz ženy, která před více než sedmdesáti lety dokázala, že někdy může pět jednoduchých bodů změnit dějiny medicíny.
APGAR, Virginia Apgar, Apgar, Apgarovo skóre , Virginia Apgar , Irena Urbánková - Nemocnice Třinec
