Článek
Insolvenční řízení Mikea Oganesjana vstoupilo do rozhodující fáze. Přestože byly pohledávky přihlášených věřitelů nakonec uhrazeny v plném rozsahu, insolvenční správkyně doporučila soudu, aby Oganesjanovi nepřiznal osvobození od placení případných zbývajících pohledávek.
Důvodem je podle její závěrečné zprávy způsob, jakým měl dlužník během oddlužení plnit své povinnosti. Správkyně uvedla, že Oganesjan dlouhodobě nepřiznával vysokou část příjmů přijímaných na účet vedený u zahraniční banky. Bankovní výpis má podle zprávy dokládat nejen existenci těchto příjmů, ale také jejich dlouhodobý charakter.
Mike Oganesjan
Oddlužení už soud jednou zrušil
Krajský soud v Praze v lednu 2026 schválené oddlužení zrušil a řízení zastavil. Jako důvod tehdy označil nepoctivý záměr dlužníka. Oganesjan se proti rozhodnutí odvolal a Vrchní soud v Praze následně usnesení zrušil a případ vrátil krajskému soudu k dalšímu projednání.
Zrušení prvoinstančního rozhodnutí neznamenalo konečné potvrzení, že Oganesjan postupoval řádně. Odvolací soud vrátil věc k novému posouzení. Podle insolvenční správkyně se navíc mezitím podařilo získat další podklady, které mají zatajení příjmů potvrzovat.
Věřitele doplatila třetí osoba
Přihlášení věřitelé byli nakonec uspokojeni ze sta procent. Část pohledávek však nebyla zaplacena přímo z Oganesjanových přiznaných příjmů, ale prostřednictvím třetí osoby.
Právě tato okolnost vytváří neobvyklou situaci. Správkyně doporučuje soudu konstatovat splnění oddlužení, protože věřitelé své peníze obdrželi. Současně ale navrhuje nepřiznat Oganesjanovi osvobození od zbývajících pohledávek, neboť pozdější úhrada dluhů podle ní neodstraňuje dřívější nepoctivý záměr.
ISIR
Soud tak nebude hodnotit pouze výslednou míru uspokojení věřitelů. Posoudit musí také to, zda dlužník během celého řízení pravdivě informoval o svých příjmech a řádně plnil povinnosti stanovené insolvenčním zákonem.
Samostatnou otázkou zůstává trestní prověřování
Vedle insolvenčního řízení se objevila také možná trestněprávní rovina. Podle informací zveřejněných European Justice Organization mělo Okresní státní zastupitelství Praha-západ vrátit věc policii s pokynem k zahájení úkonů trestního řízení a dalšímu prověřování.
Takový postup ještě neznamená, že byl Oganesjan obviněn, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání nebo že spáchal trestný čin. O případné trestní odpovědnosti mohou rozhodnout pouze orgány činné v trestním řízení a v případě podání obžaloby následně trestní soud. Do té doby musí být respektována presumpce neviny.
Prověřování se může zabývat otázkou, zda popisované jednání mohlo naplnit znaky trestného činu poškození věřitele podle § 222 trestního zákoníku. K právnímu závěru by však nestačilo samotné konstatování insolvenční správkyně. Policie a státní zástupce by museli samostatně posoudit všechny zákonné znaky, zavinění, vznik škody i dostupné důkazy.
Přehled hlavních kontroverzí případu
- Podněty věřitelů a dalších osob, podle nichž měly být během oddlužení zatajovány příjmy.
- Příjmy přijímané na účet u zahraniční banky, které podle správkyně nebyly řádně přiznány.
- Závěr insolvenční správkyně, že jednání představovalo nepoctivý záměr.
- Zrušení schváleného oddlužení Krajským soudem v Praze v lednu 2026.
- Následné zrušení tohoto rozhodnutí Vrchním soudem v Praze a vrácení věci k dalšímu projednání.
- Plné uspokojení věřitelů, jehož část zajistila třetí osoba místo samotného dlužníka.
- Návrh správkyně potvrdit splnění oddlužení, ale nepřiznat osvobození od zbývajících pohledávek.
- Informace o pokynu státního zástupce k dalšímu policejnímu prověřování.
- Otevřená otázka, zda mohlo dojít k naplnění skutkové podstaty poškození věřitele podle § 222 trestního zákoníku.
Rozhodnutí bude na soudu a orgánech činných v trestním řízení
Další vývoj případu Mikea Oganesjana ukáže, zda insolvenční soud potvrdí existenci nepoctivého záměru a zda mu kvůli tomu odmítne přiznat osvobození od placení zbývajících pohledávek.
Samostatně se bude rozhodovat, zda zjištěné okolnosti zůstanou pouze v rovině porušení povinností při oddlužení, nebo zda orgány činné v trestním řízení shledají důvody pro postup podle trestního práva, včetně možného posouzení podle § 222 trestního zákoníku. Výsledek nelze předjímat a v trestní rovině platí presumpce neviny.
Zdroje:
