Článek
Čečna - konflikt vypukl v prosinci roku 1994, kdy se Rusko snažilo potlačovat separatistické tendence v okolních zemích, zatímco samo čelilo podobným snahám na vlastním území. Hlavní město Groznyj bylo během konfliktu téměř srovnáno se zemí masivním bombardováním. Ruské jednotky zde použily taktiku, kterou později opakovaly i v jiných konfliktech - systematické ničení civilní infrastruktury a zastrašování obyvatelstva. Přesto čečenští bojovníci dokázali klást účinný odpor a způsobili ruské armádě významné ztráty.
Čečenský voják v bitvě o Grozny.
Konflikt se vyznačoval mimořádnou brutalitou na obou stranách. Docházelo k mučení zajatců, únosům civilistů a dalším válečným zločinům. Mezinárodní společenství bylo většinou jen pasivním pozorovatelem, přestože docházelo k rozsáhlému porušování lidských práv.
Válka skončila v roce 1996 podpisem Chasavjurtských dohod, které vedly k faktické nezávislosti Čečenska. Tento stav však netrval dlouho - v roce 1999 vypukla druhá čečenská válka, která vedla k opětovnému připojení území k Rusku pod vedením proruské vlády. Podle střízlivého odhadu přišlo o život 7 500 vojáků ruské armády, 4 000 čečenských bojovníků a více než 35 000 civilistů. Dle jiných odhadů se počet obětí pohybuje mezi 80 000 až 100 000 [RadioFreeEurope/RadioLiberty].
Tento konflikt ilustruje paradoxní přístup Ruska k separatismu - zatímco v okolních zemích jej aktivně podporovalo a využívalo k destabilizaci, na vlastním území jej brutálně potlačovalo. Tento dvojí standard v přístupu k právu na sebeurčení zůstává charakteristickým rysem ruské politiky dodnes.
