Článek
Ukrajina, Krymský poloostrov - anektování tohoto území bylo byl mezinárodním společenstvím označeno za porušení mezinárodního práva a územní celistvosti Ukrajiny. Následně Rusko iniciovalo vznik separatistických hnutí v oblastech východní, jižní a střední Ukrajiny, přičemž nejvýraznější aktivita byla zaznamenána v Doněcké a Luhanské oblasti.
Pod záminkou podpory místního obyvatelstva a jejich údajného práva na sebeurčení vyslalo Rusko na východní Ukrajinu své jednotky, které však oficiálně označovalo za „dobrovolníky“ a „místní obránce“. V Doněcku a Luhansku se postupně ustanovily samozvaní „lidové republiky“, které však mezinárodní společenství neuznalo. Ukrajinská vláda reagovala zahájením protiteroristické operace s cílem obnovit kontrolu nad svým územím.
Následující období let 2014 a 2015 bylo charakterizováno intenzivními boji mezi ukrajinskými ozbrojenými silami a separatisty podporovanými Ruskem. Přestože byly podepsány různé mírové dohody, včetně dohod z Minsku, konflikt se transformoval do podoby tzv. „zamrzlého konfliktu“, kdy nedocházelo k významným územním změnám, ale napětí a občasné střety přetrvávaly.
Rusko Ukrajinská válka na Donbase
Situace se dramaticky změnila 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, kterou eufemisticky označilo za „speciální vojenskou operaci“. Tento útok představoval bezprecedentní eskalaci konfliktu a největší vojenskou operaci v Evropě od konce druhé světové války. Již v prvních dnech invaze utrpěla ruská armáda značné ztráty - více než 5000 vojáků padlo v bojích. Tato čísla jasně demonstrovala intenzitu a brutalitu konfliktu, který významně otřásl základy evropské bezpečnostní architektury a mezinárodního řádu.
Invaze vyvolala rozsáhlou mezinárodní reakci, včetně uvalení bezprecedentních sankcí na Rusko a masivní vojenské a humanitární podpory Ukrajině ze strany západních zemí. Konflikt má dalekosáhlé důsledky nejen pro region, ale i pro celý světový řád, mezinárodní vztahy a globální ekonomiku.
