Článek
Co byla akce Kámen
Pojem akce Kámen je souhrnné označení metodiky pro zadržení a současně vytěžení osob, které chtěli po únoru 1948 opustit Československo. Státní bezpečnosti nešlo pouze o to emigranty zadržet, ale také o získání maximálního množství informací o zprostředkovatelích, převaděčích, či dalších osobách, které hodlají opustit Československo.
Podstata akce Kámen byla následující. V blízkosti státní hranice, avšak bezpečně na československém území, byla vyznačena hranice falešná. Za ní potom byla postavena falešná úřadovna americké zpravodajské služby. Agent StB, který se vydával za převaděče dovedl emigranty do tohoto prostoru, buď rovnou za tuto falešnou hranici, anebo kousek před ní. Tam potom mohlo dojít k fingovanému přepadení hlídkou SNB, při němž se skupina dostala na území, které považovala za německé, neboť je zadržela hlídka v německých uniformách. Ve skutečnosti šlo samozřejmě o další agenty StB. Mluvíme-li o Německu, máme na mysli samozřejmě jeho část, která spadala pod americký okupační sektor.
Falešná německá hlídka potom odvedla emigranty do taktéž falešné úřadovny americké kontrarozvědky CIC. Domnělý americký důstojník tam emigranty vyslechl. Vždy se k nim choval přitom velmi dobře, dětem byla rozdávána čokoláda apod. Emigranti, kteří věřili tomu, že se jim skutečně podařilo s Československa uprchnout v tuto chvíli nevědomky prozrazovali detaily svého útěku i jména svých spolupracovníků a pomocníků přímo agentovi StB. Následně byli buď přímo zatčeni, nebo byla zinscenována další přestřelka s Československými hlídkami a lidé byli zatčeni po ní.
Ať tak či onak, skončili ve vězeních a pracovních táborech. V tuto chvíli víme o čtyřiceti lidech, kteří padli do této pasti. Záznamy však jsou značně nekompletní a je pravděpodobné, že obětí bylo mnohem více. Stejně tak agenti StB také zatčené již přímo na hranici okrádali o šperky i jiné cennosti.
Únor 1948 řada lidí řešila útěkem za hranice
První oběť akce Kámen
Již první realizace akce Kámen je nesmírně zajímavá, její obětí se stal Jan Prošvic, který byl před znárodněním majitelem známé firmy ETA. Ten dobře věděl, že je v hledáčku Státní bezpečnosti, a i když se odchodu za hranice dlouho bránil, poznal, že mu nic jiného nezbývá. K přechodu hranice se vydal s manželkou a dvěma staršími dětmi. Bohužel však nevěděl, že StB o jeho plánu ví. A právě v tuto chvíli nastává nejzajímavější moment celého případu.
StB rozkázala veliteli stanice SNB ve Všerubech na Domažlicku Stanislavu Liškovi, aby zahrál roli převaděče a Prošvicovu rodinu dovedl k falešné hranici. StB však neměla ani ponětí o tom, že Liška je skutečný převaděč spolupracující s americkou CIC. Situace, která jako by vypadla z nějakého dobrodružného románu, však žádný happy end neměla. Liška věděl, že je pod neustálým dohledem StB a pro rodinu továrníka Prošvice tak nemůže nic udělat, aniž by ohrozil sám sebe a svoji rodinu. V zoufalém pokusu Prošvice alespoň nějak varovat, udělal při přípravě falešné americké úřadovny schválně několik gramatických chyb v německých nápisech. Jan Prošvic a jeho rodina ale do pasti padli.
Jan Prošvic byl odsouzen a uvězněn v pracovním táboře. Z něj se mu však podařilo uprchnout a do Německa na podruhé přejít. V utečeneckém táboře se tam nesetkal s nikým jiným než s Liškou. Tomu byla StB již na stopě a začínala si být jistá, že Liška je ve skutečnosti odbojář a převaděč. Ten tak musel sám uprchnout za hranice. Prošvic v tuto chvíli logicky předpokládal, že je Liška agent StB a nahlásil jej. Výslechy a svědectví agentů CIC ale vše vysvětlili. Naopak, Liška podal Američanům podrobnou zprávu o podstatě akce Kámen a jejích detailech.
Velmi zajímavý je konec používání této metody ze strany StB. Součástí fingované úřadovny amerických agentů na falešné hranici byli samozřejmě i symboly jako americká vlajka, nebo portrét amerického prezidenta. Právě proti tomuto zneužívání státních symbolů si Spojené státy oficiálně stěžovaly a Československo poté akci ukončilo. Poslední známá operace v rámci akce Kámen proběhla v roce 1951.
Závěr
I když celá akce na komplexní historickou studii stále čeká, je jasné, že se jednalo o skutečně mimořádně odpornou provokační akci. Bohužel za ní nebyl po revoluci nikdo potrestán. Jediným soudně stíhaným byl bývalý agent StB a pozdější ředitel známého pražského domu módy Evžen Abrahamovič. Ten však zemřel ve věku 92 let ještě předtím, než soud vůbec začal.
Zdroje informací:
