Článek
Americká kapitulace a izraelská noční můra
Středeční události ukazují, že historické spojenectví Česka a Izraele čeká nejspíše náročná zkouška. Donald Trump oznámil dvoutýdenní příměří a zahájení jednání o íránských požadavcích. Jak s tím souvisí Česko? Dost možná hodně. Ačkoliv Donald Trump prezentuje příměří jako své další „absolutní vítězství“, ve skutečnosti jde o snahu vycouvat z nepodařeného vojenského dobrodružství. Fakt, že strana prohlašující se za vítěze přistoupila na projednávání desetibodového seznamu požadavků nepřítele, je sama o sobě historicky unikátní a odpovídá spíše kapitulaci.
Americké síly sice způsobily Íránu na taktické úrovni velké škody, ale samy utrpěly bezprecedentní ztráty, a to i bez zapojení do pozemních bojů. USA si navíc „vybílily sklady munice“, jejichž opětovné naplnění potrvá roky, a válečný konflikt vyslal šokové vlny do globální ekonomiky. Ze strategického hlediska nezískali Američané vůbec nic, právě naopak, jen sčítají ztráty.
Donald Trump v prvních hodinách války. Nyní se snaží z ní vycouvat.
Představa, že několikadenní letecká kampaň zlomí připravenou stomilionovou zemi, byla šokujícím špatným úsudkem a neuvěřitelnou naivitou. Íránský režim u moci naopak posílil a Hormuzský průliv zůstal otevřený jen krátce. Írán jej totiž během dne znovu uzavřel s tím, že Američané a jejich izraelští spojenci porušili tři body z uvedeného seznamu. Konkrétně se jednalo o izraelské útoky v Libanonu, které Írán požaduje zastavit, americký dron v íránském vzdušném prostoru a také vyjádření amerických představitelů o tom, že Íránu nepovolí obohacování uranu. To naopak Írán požaduje a dává najevo, že pokud Američané mají opačný názor, není o čem jednat.
Proč ten obšírný popis? Protože z uvedeného je jasná jedna věc. Tím, kdo prosí o příměří není Írán, jsou to Spojené státy. Ty jsou ochotné prakticky kapitulovat, tedy přiznat Íránu kontrolu nad Hormuzem, dokonce možnost vybírat za proplutí obří poplatky a stvrdit jeho režim, který i nadále brutálně zasahuje proti svým odpůrcům. Mimochodem, v seznamu íránských požadavků jsou i reparace ze strany USA…
Důsledky pro Izrael a Česko
Pro Izrael je tento výsledek doslova noční můrou. USA přestávají být v regionu vnímány jako garant bezpečnosti, což ohrožuje samotnou existenci židovského státu. Izrael sice dosud spoléhal na technologickou převahu, ta je však účinná primárně v krátkých nebo asymetrických střetech. V dlouhodobé válce s Íránem by Izrael čelil kritickému vyčerpání zásob munice do svých sofistikovaných systémů protivzdušné obrany, zejména pokud by musel čelit náletům stovek levných dronů denně.
Izraelské síly v Libanonu. Pro Izrael se může stát válka s Íránem katastrofou.
Důsledky pocítí i Česko, které má s Izraelem hluboké vazby sahající až k prezidentu Masarykovi. Čeští politici se k tomuto spojenectví často, rádi a hlasitě hlásí, ale dosavadní podpora (například hlasování v OSN) nás prakticky nic nestála. Pokud se však Izrael po odchodu USA z Blízkého východu ocitne v přímém ohrožení, může po nás požadovat reálnou pomoc, byť je těžké říct jakou. Jak se Česká republika a její politická reprezentace (ať už bude v daném okamžiku jakákoliv) v takové chvíli zachová?
Změny, které nyní ve světě probíhají, jsou zkrátka enormní. A Česko nemůže předstírat, že se ho to netýká.
