Článek
Legenda o Golemovi
Pověst o pražském Golemovi patří k těm vůbec nejznámějším a jen těžko jí lze vynechat. Je sice pravdou, že svoji nepopiratelnou zásluhu na tom má film Císařův pekař – Pekařův císař, i bez něj by ale Golema znal asi téměř každý.
V roce 1573 přišel do Prahy rabín Jehuda ben Becalel, kterého zná většina lidí pod jménem Rabi Low. Ten patřil k nejvýznamnějším postavám v historii pražské a obecně české židovské komunity. Jako nesmírně vzdělaný člověk s hlubokým zájmem o vědu, či umění si rozuměl s císařem Rudolfem II., kterého několikrát navštívil. V pozdějších letech se stal vrchním pražským rabínem, kterým byl až do své smrti 1609.
Mikoláš Aleš: Rabi Low oživuje Golema
V jeho době však zažívali Židé období násilností a častých pogromů (ne poprvé a ne naposledy) vedených ze strany křesťanského obyvatelstva Prahy. Podle pověsti se zdál Rabimu sen, který jej nabádal, aby si z hlíny vytvořil ochránce židovského obyvatelstva. Rabi Low učinil tak, jak mu sen radil, a společně se dvěma pomocníky skutečně z vltavské hlíny uplácali velkou lidskou postavu. Pomocí magických formulí jej potom oživili a Golem následně zastával funkci pomocníka i ochránce celého židovského ghetta.
Postupem času však Golem nabíral stále a stále větší sílu a bylo stále těžší a těžší jej ovládat. Jednoho dne začal Golem ničit vše, co mu přišlo do cesty. Zastavil ho až Rabi Low a poslal jej ulehnout na půdu Staronové synagogy. Tam jej zbavili jeho síly. Podle některých pověstí tam leží Golem dodnes, podle jiných se rozpadl na prach. Na půdu byl každopádně zakázán vstup. K tomuto zákazu se váže i pokračování pověsti o Golemovi. Tento zákaz totiž v 18. století porušil vrchní rabín Landau a když se z půdy vrátil, byl celý bledý a třásl se hrůzou. Poté byl vstup na půdu synagogy opět zakázán.
Pověsti o pražských vodnících
Řada lidí si pod pojmem pražský vodník představí nejspíše film Jak utopit doktora Mráčka. V minulosti se ale o vodnících vyprávěly nejrůznější pověsti. Někteří badatelé navíc tvrdí, že nešlo jen o báchorky na strašení malých dětí, ale pověsti měly hlubší význam. Schválně totiž umisťovali pražské vodníky do míst, kde byla Vltava obzvláště nebezpečná. Legendy tak fungovaly jako varování. Anebo je to jinak a ve Vltavě vodníci skutečně žijí?
Zvláště zlý hastrman podle pověsti obývá prostor pod čtvrtým obloukem Karlova mostu. Jednou z jeho obětí měl být pražský kočí Vincenc Sahula. Jednoho dne si dovolil u Vltavy zvolat říkanku „Hastrmane, tatrmane, dej nám kůži na buben.“ Vodník ihned zareagoval, a i když se ho kočí snažil obměkčit tím, že má právě před svatbou, stáhl ho pod hladinu.
Vodník pod Karlovým mostem není ale v Praze jediný. Pod Vyšehradskou skálou sídlí vodník Pivoda, který má podle pověsti již opravdu bohatou sbírku hrníčků s dušičkami. Svého vodníka má i Čertovka. V tomto případě však jde o vodníka veskrze přátelského, který zvláště v minulosti často zacházel do některé z hospod na Kampě.
Setkání Karla IV. s duchem
Další pověst nenajdeme v žádné obyčejné sbírce povídaček prostého lidu, kterou sebral nějaký nadšený buditel, nýbrž ve vlastnoručně psaném životopise toho největšího z českých králů. Co si tedy Karel IV. do knihy Vita Caroli zaznamenal?
Po návratu do Prahy se Karel IV. společně s věrným Buškem z Velhartic ubytovali v purkrabském domě na Pražském hradě. Protože byla zima, zapálili oheň v krbu i několik svící a uložili se ke spánku. Slyšeli však kroky, aniž by kohokoliv spatřili. V tu chvíli se jedna číše vína sama převrátila a následně byla neviditelnou rukou hozena proti zdi.
Busta Karla IV. od Petra Parléře
Na této pověsti je nejzajímavější fakt, že Karel IV. byl zjevně opravdu přesvědčen o tom, že se té noci setkal s jakousi nadpřirozenou silou. Pro člověka 14. století, a navíc duchovně tak silně založeného jako byl Karel, to ovšem nepředstavovalo žádný rozpor s realitou a neměl jediný důvod, přistupovat ke svému zážitku jakkoliv skepticky.
Mrtvá Jeptiška
Další z pražských pověstí se váže ke klášteru svaté Anežky České na Josefově. Pověst se točí okolo krásné dcery jednoho bohatého šlechtice. Tato dívka se nešťastně zamilovala do chudého mládence. Její otec nechtěl o takovém sňatku ani slyšet, a naopak jí za trest poslal do kláštera. Ještě, než do něj odjela se však naposledy setkala se svým mládencem. Její otec je však přistihl a oba probodl mečem. Od té doby se tato dívka zjevuje jako jeptiška v klášteře. Někdy na sebe bere podobu usměvavé dívky, jindy je však celá zkrvavená a hlasitě naříká.
Duch železného muže
Jen málokteré strašidlo to dotáhlo tak daleko, že mu byla postavena socha. Ta navíc nestojí v nějakém zapadlém koutě, ale přímo před budovou magistrátu na Mariánském náměstí, na kterém stojí i socha Rabiho Lowa. Tato socha z roku 1910 zobrazuje rytíře Jáchyma Berku. I v jeho příběhu hraje roli nešťastná láska.
Berka byl zasnouben s dívkou, byl však povolán do války. Když se z ní vrátil, zaslechl, že jeho milá je již vdaná. Berka se proto oženil s první dívkou, kterou potkal. jeho bývalá snoubenka se ze studu vrhla do Vltavy, kde se utopila. Hned poté ukončil svůj život skokem z věže její otec. Jáchym Berka si následně uvědomil co způsobil, svoji ženu uškrtil a sám se oběsil. O d té doby se jeho duch toulá Platnéřskou ulicí a doufá ve své vysvobození. Jednou za sto let nadejde čas, kdy má šanci zbavit se svého prokletí, pokud se ovšem najde neposkvrněná dívka, která s ním bude hodinu mluvit.
Pověst má také druhou verzi. Podle ní se jedná o žoldáka, který se zamiloval do dcery jednoho z platnéřů. Po svém odmítnutí však dívku probodl. Ta ho ještě, než zemřela. proklela a žoldák zkameněl. Jednou za sto let na chvíli oživne a hodinový rozhovor s neposkvrněnou dívkou ho prokletí zbaví. Že vám to nejde dohromady s informací o tom, že byla socha zhotovena v roce 1910? Je to proto, že současná socha, je pouze náhražkou té původní historické, kterou dnes najdete v Muzeu hlavního města Prahy na Florenci. Je otázkou, zda jednou za sto let oživne i tam…
Zdroje informací: https://www.prazskypatriot.cz/praha-postavila-sochu-strasidlu-na-kolemjdouci-shlizi-z-budovy-magistratu/
Karel IV.: Vlastní životopis, 1978, nakladatelství Odeon
