Článek
Brdy v toku času
Území Brd si za poslední století prošly cestu od svobodné přírody přes desítky let vojenské přítomnosti až po současný status chráněné krajinné oblasti. Je to právě tato unikátní kombinace civilního i vojenského využití, která dává Brdům jejich osobitou atmosféru. Jaká je tedy moderní historie tohoto území?
Brdy, to jsou především husté lesy, klidné vrcholy s krásnými výhledy, romantické potoky, tajemná rašeliniště ale třeba i hluboké ticho, kterého si člověk v každodenním shonu jinak příliš neužije. Každý je jistě vidí trochu jinak a důraz dává na jinou z těchto věcí. Tak tomu jistě bylo i v minulosti.
Trampové, skauti i samotáři sem totiž chodili už od první republiky. V době, kdy byly Brdy ještě veřejnosti přístupné, si zde budovali svá tábořiště a osady. Dodnes tu koneckonců najdeme zbytky trampských kempů, schované v hlubokých lesích. Trampové a milovníci přírody ale představují jen jednu část historie Brd. Ta druhá je nevyhnutelně spojená s armádou.
Jeden z brdských bunkrů, konkrétně ten na Houpáku.
Brdy a vojáci
V letech po vzniku Československa začala paralelně s budováním armády nového státu vyvstávat i potřeba nových výcvikových prostor. V roce 1926 byla proto na části brdského území zřízena dělostřelecká střelnice, která se později rozšířila v rozsáhlý vojenský výcvikový prostor. Veřejnost proti tomu sice protestovala, potřeba cvičiště byla ale velká. Rozlehlé, řídce osídlené území s členitým terénem pak bylo pro tento účel ideální.
Ve třicátých letech se zde začala vojenská infrastruktura ještě více rozšiřovat a probíhaly zde pravidelné výcviky a manévry dělostřelectva i pěchoty. Československé armádě ale nebylo souzeno nabyté dovednosti využít a rok 1939 přinesl její konec. Takto kvalitní výcvikový prostor ale nemohl uniknout pozornosti okupační moci.
Během okupace Československem nacistickým Německem byly Brdy využívány Wehrmachtem. Německá armáda výcvikový prostor dokonce dále rozšířila a využívala jej mimo jiné pro testování dělostřeleckých zbraní a pro výcvik pěších i motorizovaných jednotek. Po válce prostor samozřejmě opět převzala Československá armáda. Ta se ale v roce 1948 významně proměnila a s ní i brdské cvičiště.
Po roce 1948 začala nejvýznamnější etapa vojenského využití Brd. Celý újezd byl výrazně rozšířen a některé vesnice jako např. Hrachoviště, Kolvín nebo Padrť byly vysídleny a zcela zanikly. Následovaly tím osud mnoha vesnic v pohraničí. Mimochodem, některé vesnice byly vystěhovány již Němci za války, tito lidé se ale po roce 1945 mohli ještě vrátit.
Vojenský prostor se potom stal definitivně nepřístupným pro veřejnost, což z Brd vytvořilo symbol uzavřeného a tajemného území obestřeného řadou mýtů. Po roce 1968 zde byly umístěny i sovětské jednotky. Brdy ale na rozdíl od jiných cvičišť nikdy nepřešly plně pod sovětskou správu. Sověti však vlastnili známý bunkr Javor 51, který je často označován jako „nejstřeženější objekt v celém Československu“. Jeho využití v dobách studené války je diskutabilní, mluví se ale i o jaderné munici.
A když jsme u bunkrů, v areálu vojenského újezdu Brdy se nachází i cvičný objekt předválečného těžkého opevnění známý jako „Jordán“, který si mimo jiné zahrál i ve filmu Obecná škola.
Brdy dnes
Zásadní změnu přinesl listopad 1989, který odstartoval proces, na jehož konci bylo zrušení vojenského újezdu. Poté byla v roce 2016 většina území zpřístupněna veřejnosti a vyhlášena jako Chráněná krajinná oblast Brdy. Turisté zde tak dnes nacházejí romantické, klidné pěší trasy a pro každého se zde najde něco zajímavého. Krásná příroda i stopy vojenské historie: pozorovací věže, zbytky bunkrů, cvičné střelnice či někdejší kasárna. A mimochodem, vojáci v mnoha ohledech místní přírodě překvapivě pomohli. Např. v jezírkách vznikajících na rozježděných cestách se usídlila řada vzácných druhů živočichů.
