Článek
Wehrmann – germánský ochránce města
Jednou z německých specialit, které jinde v Evropě nenajdeme, alespoň ne v takové míře, je tradice ochránců měst, jsou to sochy tzv. Wehrmanna. Jedná se o sochy rytířů symbolizujících ideál germánského válečníka, pevného a neporazitelného, ochránce daného města. V roce 1915 vyrostla jedna taková i v Brně, konkrétně na náměstí Císaře Františka Josefa (Kaiser-Franz-Josef-Platz). Postavení sochy byl nápad starosty Augusta Wiesnera a realizace se ujal sochař Carl Wollek.
Tato velká dřevěná socha měla v této době symbolizovat hrdinství rakousko-uherských vojsk. Proč ale právě v Brně? Nešlo o náhodu, je třeba si uvědomit, že Brno bylo především německým městem. Socha pak měla kromě pozvedání morálky obyvatel pomáhat válečnému úsilí i mnohem přímočařejším způsobem. Každý, kdo šel kolem, si mohl zakoupit možnost zatlouct do sochy hřebík a tím přispět na podporu válečných invalidů, vdov a sirotků. Až na tu germánskou nadřazenost vlastně docela bohulibý účel.
Rok 1918 a nenáviděný symbol
S tím, jak se blížil konec války a kolaps Rakouska-Uherska, těžké časy nastaly také pro Wehrmanna. I v Brně se Češi střetávali s Němci, vypukaly potyčky a rvačky. Dne 27. října 1918 přišel rytíř o část svého meče a o dva dny později, tedy 29. října, mu někdo na hlavu přibyl text vyhlášení Československa, polovina obličeje mu dokonce zmizela. V ten samý den se socha z náměstí definitivně (alespoň si to lidé tehdy mysleli) poroučela. Wehrmann však nebyl zničen, byl odeslán do Vídně, do tamního vojenského muzea. Tento bod je poměrně zajímavý, bereme-li v potaz v jaké atmosféře k tomuto transportu došlo.
Následná doba první republiky samozřejmě o žádné Wehrmanny ve svých městech nestála. Zdálo se, že se symboly germánské nadřazenosti je provždycky konec. Bohužel nebyl…
Protektorát
Mnichovská dohoda, a především následná okupace českých zemí v březnu 1939 naznačily, že Wehrmann se může pomalu chystat na svůj velký comeback. A skutečně. Nejprve vyjel 17. března Adolf Hitler z Brna do Vídně, aby poté z Vídně do Brna vyrazil Wehrmann.
Tentokrát našel své místo na Moravském náměstí, následně na nádvoří Nové radnice. Nad sochou byla postavena ostře špičatá stříška a pod ní opět stál rozkročený germánský voják. Pokud se ale těšil, že tentokrát to bude navždy, naštěstí se zmýlil. Bylo to přesně naopak.
Finální osud Wehrmanna není již známý, ve zmatcích po osvobození byl zničen, údajně spálen. Dnes si lze kopii Wehrmanna prohlédnout v expozici na Špilberku a s patřičným komentářem. V tomto případě nikdo ani v nejmenším nenavrhuje, aby se historická socha do Brna vrátila. Na rozdíl od Mariánského sloupu nebo třeba sochy maršála Radeckého je v tomto případě historický kontext až příliš temný a jednoznačný. Wehrmann se proto nad Brnem už nerozkročí.
Zdroje informací: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/historie_brno_wehrmann.html
