Článek
Korunovační klenoty – symbol české státnosti
Po svém nástupu na český trůn v roce 1346 a korunovaci roku 1347 se Karel IV. rozhodl vytvořit novou královskou korunu, která by nesloužila jen jemu, ale i jeho nástupcům. Na rozdíl od tehdejšího zvyku, kdy si každý panovník nechával zhotovit vlastní korunu, chtěl Karel IV. vytvořit trvalý korunovační symbol, který by navazoval na odkaz svatého Václava, patrona českých zemí. Koruna byla symbolicky majetkem svatého Václava, ostatní panovníci si ji pouze vypůjčovali. Nás ale tentokrát nebude zajímat ani tak koruna jako taková, spíše nám půjde o to, jakými cestami tento klenot v průběhu historie putoval.
Cesty korunovačních klenotů
Sám Karel IV. plánoval, že korunovační klenoty budou trvale uloženy v katedrále sv. Víta na Pražském hradě. Za života Karla IV. tomu tak i bylo. Václav IV. ale pravidel svého otce příliš nedbal. Vzhledem ke zhoršující se situaci v království dal Václav IV. převézt klenoty na Karlštejn, kde je bylo možné lépe chránit.
České království se následně skutečně ocitlo v ohni husitské revoluce a korunovační klenoty se opět stěhovaly. Zikmund Lucemburský je potom proto nechal převézt nejprve do Visegrádu a následně do Norimberku. Po skončení husitských válek se s uklidněním situace mohly do Čech vrátit i klenoty. V roce 1436 zamířily na Karlštejn. Z něj občas vyrazily do Prahy, ale jinak se klenoty na Karlštejně zabydlely. K dalšímu stěhování je donutila až třicetiletá válka.
V době stavovského povstání byly klenoty převezeny na Pražský hrad, konkrétně v roce 1619. O rok později přežily i pokus Fridricha Falckého, který se je pokusil z Prahy odvézt. Klenoty zůstaly v Praze, ale ne nadlouho. Dvakrát po sobě byly před nebezpečím transportovány do Českých Budějovic, bylo to v letech 1631 a 1633.
Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Korunovační klenoty zde byly uschovány dvakrát.
Klenoty na lince Praha-Vídeň
V době, kdy Prahu ohrožovali Švédové, se korunovační klenoty přestěhovaly do vídeňské císařské klenotnice. Symbol české státnosti zůstal ve Vídni až do roku 1791. Návrat do Prahy souvisel s korunovací císaře Leopolda českým králem. Tuto událost si jistě mnozí pamatují z jednoho dílu slavného seriálu F. L. Věk. Právě v této době bylo vyrobeno sedm klíčů, což je tradice, která přetrvává dodnes.
Do osudu klenotů ale opět zasáhla válka, tentokrát ta prusko-rakouská v roce 1866. Z Prahy jely klenoty znovu do Vídně. O rok později se potom vracely do Prahy. Za zmínku ale stojí jejich cesta z Prahy do Vídně. Klenoty převážel poslanec František Brauner ve starém kufru a chvíli tak klenoty strávily i v jeho bytě na dnešní Národní třídě.
Z Prahy do Žiliny a zpět
První světová válka nedala důvod k tomu, aby se klenoty stěhovaly, jinak tomu ale bylo za mobilizace v roce 1938. Tehdy došlo k jejich tajnému stěhování na Slovensko, konkrétně do Národní banky v Žilině. Po Mnichově byly klenoty navráceny do Prahy a jejich další příběh už je dobře známý.
