Článek
Kdo byl Ferdinand Otto Miksche?
Ferdinand Otto Miksche se narodil v roce 1905 v Karviné do kosmopolitní rodiny s českými, polskými, německými a francouzskými kořeny. Jeho babička byla dokonce francouzská šlechtična. Po určitou dobu v průběhu první světové války se v jejich domě usídlil sám vrchní velitel rakousko-uherských vojsk Konrád von Hötzendorf. Setkání s ním motivovalo malého Ferdinanda k rozhodnutí pro vojenskou kariéru.
Nejprve nastoupil na důstojnickou školu v Budapešti, kterou ovšem nedokončil. Roku 1927 byl potom odveden do Československé armády, kde absolvoval školu pro záložní důstojníky. Následně působil u dělostřeleckého pluku. Ferdinand měl ale dobrodružnou povahu a v roce 1936 se rozhodl pro odchod do Španělska, kde se na republikánské straně zapojil do boje proti generálu Francovi.
Geniální záložník?
Ve Španělsku rychle pochopil, že moderní válka je úplně jiná, než byla ta v letech 1914 – 1918. Mitschke byl sice „jen“ československý poručík, ve Španělsku se ale rychle projevila jeho vojenská genialita a brzy už měl na uniformě frčky majora a přednášel budoucím důstojníkům. Současně se ale dostal do konfliktu s komunistickým velením interbrigád. Politika ho vůbec nezajímala a když jednou napsal nadřízeným „Posílejte mi více vojáků a méně soudruhů!“, ocitl se dokonce ve vězení. Brzy byl ale volný, protože přijít o někoho takového si prostě republikáni nemohli dovolit.
Po porážce republikánů ustoupil Miksche do Francie. A protože už v té době Československo přišlo o Sudety, pochopil, že doma už k ničemu nebude. Zůstal tedy ve Francii a po vypuknutí války se okamžitě přihlásil na československém konzulátu. Podílel se na budování československých jednotek. Na frontu už se nedostal, neboť dělostřelci, kterým velel, ještě neměli dokončený výcvik. Po porážce Francie odcestoval do Velké Británie.
Blitzkrieg a invaze
Situace u československých jednotek byla taková, že zde bylo mnoho důstojníků a málo vojáků. Pro Miksche zde nebylo místo, a proto požádal prezidenta Beneše o možnost sloužit u Svobodných Francouzů. To mu prezident udělil. U Francouzů okamžitě rozpoznali jeho talent a sloužil tam v hlavním štábu.
Kromě toho ale Miksche ale také psal teoretické studie. Ve své první knize popsal taktiku německých tankových jednotek a také pro ni vymyslel jméno: blitzkrieg. To se ujalo a používá se dodnes. Kniha byla ale odborně tak dokonalá, že si okamžitě získala oblibu všech spojeneckých důstojníků. Ti si ale mysleli, že ji pod pseudonymem napsal nějaký britský generál. Rozhodně by netipovali československého poručíka ze školy pro záložní důstojníky…
V hlavním štábu Svobodných Francouzů měl na starosti spolupráci s odbojem a jeho zásobování. Nepřestával ale ani psát. A s tím se pojí i jeho druhý „majstrštyk“. V roce 1943 vydal knihu o taktice výsadkových jednotek. A jako případovou studii si vybral hypotetickou invazi do… Normandie. Miksche dokonce nakreslil přehlednou mapku, prakticky totožnou s těmi, které popisují skutečnou operaci Overlord. Jinými slovy, Miksche sám v roce 1943 zpracoval plán invaze do Francie, který se prakticky shodoval s tím, s čím o rok později přišel celý spojenecký štáb.
Když si toho ve spojeneckém štábu všimli, operace Overlord už byla ve vysokém stupni přípravy a vypukl poprask. Bylo jasné, že knihu mají v knihovně i němečtí generálové. Zcela reálně se diskutovala možnost zrušení operace Overlord. Miksche byl v celé situaci nevinně, kniha opravdu vyšla už v roce 1943. Nejeden generál byl ale v šoku nad tím, jak někdo jako Miksche dokázal sám zpracovat takový plán, byť v jeho podání pouze teoretický.
Miksche se nicméně díky knize dostal do hlavního spojeneckého štábu plánujícího invazi a měl na starosti koordinaci partyzánských oddílů. Po invazi mu bylo uděleno nejvyšší francouzské vyznamenání, tedy Řád čestné Legie.
Na konci války se opěr vrátil do Československé armády a byl vedoucím československé mise u Eisenhowerova štábu. Po válce se nad ním ale začala stahovat mračna. Vliv komunistů v armádě rostl a díky tomu z něj byl opět poručík u dělostřeleckého pluku…
Miksche velmi rychle pochopil, jak se věci mají a odešel do Francie. Pracoval u tajných služeb, věnoval se psaní odborných publikací a přednášel na portugalské vojenské akademii. Mimochodem, řada jeho prací se stala základem pro takticko-strategické plánování v rámci NATO.
Ferdinand Otto Miksche zemřel ve Francii v roce 1992.
