Článek
Zrození céček
V dávných dobách centrálně plánovaného hospodářství, konkrétně v roce 1966, dostal kdosi nápad, že národní podnik Maják v Jablonci nad Nisou začne vyrábět malé plastové prvky ve tvaru písmene „C“, které půjde spojit do řetězu a používat jako módní doplněk k minisukním. Tehdejší spotřebitelé, tedy vlastně spotřebitelky, ale o nic takového zájem neměli.
No co, nevyšlo to napoprvé, vyjde to napodruhé, řekli si v Jablonci a v letech sedmdesátých nápad oprášili s tím, že tentokrát se budou řetězy z céček nabízet jako závěsy oddělující vstup do interiérů jako kuchyně apod. Zájem ale o tento výrobek byl ale opět žalostný, a tak céčka putovala rovnou na skládku.
Tam je ovšem objevily děti a začaly céčka používat po svém, především jako ozdobu. Je škoda, že dnes již neznáme jména dětí, které v Jablonci céčka vydolovaly, dnes by se o nich asi točily dokumentární filmy…
Podstatné ale je, že céčka oslovila i ostatní děti a začal se rodit fenomén. Z Jablonce se rychle šířil po celém Československu a 80. léta doslova a do písmene patřila céčkům.
Hazard i platidlo
Céčka šla opět do výroby, a dokonce se vyráběla i v domácích provozech, na což bylo potřeba povolení Národního výboru. To ale neznamená, že by jich snad byl dostatek. Právě proto, že jich nikdy nebylo dost, se z nich stal takový fenomén.
Postupem času začaly vznikat i céčka nejrůznějších barev, průhledná nebo s třpytkami. Čím speciálnější, tím cennější. Ještě více to platilo pro speciální typy, které se objevily ještě později, např. „eska“, „háčka“ či „áčka“.
Ve školách se s céčky hrála čára a ti, kdo měli céček nejvíce, se v dětských kolektivech těšili náležité úctě a oblibě. Ale pozor, právě tato extrémní poptávka po céčkách mezi dětmi a teenagery znamenala, že po nich prahli i dospělí, aby jimi mohli své děti potěšit. Céčky se proto začalo uplácet, platit podpultové zboží apod. S trochou nadsázky tak lze říct, že se z céček stala jakási paralelní československá měna.
Odkaz céček
Trh by si ve svobodnějších poměrech po revoluci s nedostatkem céček snadno poradil, nebylo to ale příliš potřeba. Jedním z předpokladů úspěchu céček byl nedostatek jiných možností, což po revoluci přestalo být problémem. Doba největší slávy céček tak pominula. Přesto se stále vyrábí a prodávají, jen v mnohem menším množství. Je však vidět, že zájem o ně stále přetrvává a na trhu céčka své místo mají.
