Článek
Co se vlastně stalo?
Byla to v zásadě malá, nenápadná a nevinně vypadající poznámka čínského prezidenta během setkání s Donaldem Trumpem. Ta zněla v překladu nějak takhle:
„Dokážou Čína a Spojené státy překonat takzvanou ‚Thúkydidésovu past‘ a vytvořit nové paradigma pro vztahy mezi velmocemi?“
Není divu, že se novináři okamžitě začali zajímat o to, co to ona Thúkydidésova past vlastně je a proč tenhle pojem Si Ťin-pching použil. Pravda je taková, že to není poprvé, ve skutečnosti o tomto pojmu mluvil čínský prezident již v roce 2015 při setkání s Barackem Obamou a potom při několika dalších příležitostech.
Kdo byl Thúkydidés?
Jméno Thúkydidés celkem jasně naznačuje, že jde o odkaz na antiku a staré Řecko. A skutečně, Thúkydidés žil v pátém století před naším letopočtem ve starověkém Řecku, většinou přímo v Athénách. Jednalo se o jednoho z průkopníků historické vědy a vlastně i politologie. Některé jeho texty se dodnes studují na školách mezinárodních vztahů nebo vojenských akademiích.
Do dnešní doby se nicméně dochovalo jen jedno ucelené dílo jménem Dějiny peloponéské války. A právě v něm je popisován souboj nastupující velmoci s tou dosavadní. Thúkydidés měl na mysli Athény a Spartu, politologie ale jeho jménem začala označovat toto střetnutí obecně (konkrétně Graham Allison, spisovatel a univerzitní profesor). V našem světě se týká Číny vyzývající Spojené státy. A nejde o nic menšího než o postavení hlavní světové velmoci. Proč se ale zmiňuje slovo past?
Řecký učenec Thúkydidés.
Thúkydidésova past
Jak bylo zmíněno, jako první použil tento pojem Graham Allison. Ve své knize potom analyzoval 16 historických epoch, v nichž se střetla nastupující velmoc s tou dosavadní. A ukázal, že ve dvanácti případech skončilo vše válkou. Jen čtyři situace tohoto typu se v historii podařilo vyřešit bez války.
Slovo past tak odkazuje právě na to, že když se svět do takové situace dostane, až příliš často to končí špatně. Na jednu stranu je tedy v pořádku, že toto riziko Si Ťin-pching zmiňuje, jen tak se mu lze vyhnout. Na druhou stranu je třeba si uvědomit i jinou věc. Si Ťin-pching dává jasně najevo, jak vidí Čínu: jako nastupující velmoc, která vyzývá Spojené státy a nespokojí se s ničím jiným než s převzetím pozice globálního lídra.
V rozhovorech totiž zaznělo i varování, že pokud budou USA „řešit situaci kolem Tchaj-wanu chybně, skončí to špatně“. Jedná se o jasné a neskrývané varování Spojeným státům. Na světě je podle čínského lídra místo pro obě velmoci, zdá se ale, že nikoliv pro autonomní Tchaj-wan. A v tom spočívá hlavní sdělení, které je důležité i pro nás.
Co to znamená pro nás
Čína se vidí jako velmoc, chce globální vůdcovství. Nespokojí se ale s málem. Válka není nevyhnutelná, dosavadní velmoc se ale musí sehnout před její silou. A zdá se stále pravděpodobnější, že Spojené státy jsou na něco podobného ochotny přistoupit. Pro zemi jako je Česká republika to znamená, že budeme muset začít fungovat ve světě, který nemá globální pravidla, resp. platí zde právo silnějšího. A to by nás mělo hodně strašit. Vždy, když začal svět fungovat tímto způsobem, doplatili jsme na to.
